Většina členů Bankovní rady České národní banky souhlasila s tím, že pokračující svižný růst cen zřejmě odráží snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období administrativního uzavření ekonomiky a související růst nákladů.
Členové bankovní rady se také shodovali na tom, že tento faktor je dočasný. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.
Bankovní rada 6. srpna ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.
Člen bankovní rady Václav Benda řekl, že současná vysoká inflace do určité míry stále odráží přehřátí ekonomiky v období před koronavirovou pandemií. Na horizontu měnové politiky členové rady očekávají, že převáží pokles poptávky a inflace se vrátí shora do blízkosti dvouprocentního cíle.
Většina členů uvedla, že expanzivní rozpočtová politika aktuálně přispívá ke stabilizaci české ekonomiky, a pomáhá tak tlumit protiinflační tendence plynoucí z poklesu poptávky a celkové ekonomické aktivity.
Guvernér Jiří Rusnok a člen rady Tomáš Holub zmínili, že rozpočtový impulz může být v letech 2021 a 2022 vyšší, než očekává prognóza ČNB, což představuje proinflační riziko prognózy. Rusnok a viceguvernéři Marek Mora a Tomáš Nidetzký dále řekli, že rozpočtová politika a přijatá rozpočtová stabilizační opatření prozatím omezují dopady krize na trh práce. Po odeznění těchto opatření je podle nich možné očekávat výraznější ochlazení na trhu práce, a tedy protiinflační poptávkové tlaky.
Bankovní rada hodnotila i vývoj v zahraničí. Mora a Nidetzký upozornili na přetrvávající rizika pro růst světové ekonomiky, jako jsou neřízený brexit a protekcionistické tendence projevující se v napětí v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Na druhou stranu expanzivní rozpočtová politika v Německu přispívá podle nich ke stabilizaci evropské a skrze obchodní vazby i české ekonomiky.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
