Jak vyplývá ze srovnávací analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic, veřejný dluh ČR v roce 2020 vzrostl o nejméně procentních bodů (o 7,8 p. b. na 38,1 procenta vůči HDP) ze všech zemí Visegrádské čtyřky.
V rámci celé Evropské unie se jedná o 4. nejmenší veřejný dluh v podílu na HDP. Největší relativní změnu veřejného dluhu v roce 2020 zaznamenalo Estonsko, které svůj dluh zdvojnásobilo (nárůst o 108,8 %).
V roce 2020 vzrostlo zadlužení ve všech čtyřech zemích Visegradské čtyřky. Česká republika měla v rámci V4 nejnižší celkové zadlužení v podobě podílu veřejného dluhu na HDP (38,1 %), ačkoli meziroční změna veřejného dluhu byla v rámci V4 druhá největší, stejně jako absolutní změna veřejného dluhu na obyvatele, která činila 1 269 EUR (32,3 tis. Kč). V České republice dosáhla relativní změna dluhu v roce 2020 hodnoty 19,8 %, což je více než průměr 27 států Evropské unie. Na druhou stranu absolutní změna veřejného dluhu na obyvatele byla pak méně než poloviční oproti průměru EU, který činil 2 772 EUR.
Podobně jako v ostatních zemích EU bylo zvýšení zadlužení ve státech skupiny V4 způsobeno především z důvodu koronavirových restrikcí a kompenzačních výdajů jednotlivých vlád. Pomocí kompenzačních výdajů se podařilo v České republice udržet zaměstnanost, a tak snížení spotřeby domácností nebylo až tak výrazné. V letošním roce se předpokládá nárůst míry zadlužení státu na 44,3 % HDP. V případě ostatních zemí Visegradské čtyřky se pro letošní rok odhaduje mírný pokles míry veřejného dluhu v relaci k HDP, a to především z důvodu nižšího tempa růstu jejich dluhu než je dynamika růstu HDP.
RADOVAN HAUK, partner Moore Czech Republic
Foto: Pixabay
Zdroj: Dark-Side
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
