Hlavní město Praha v minulém roce hospodařilo s přebytkem přes dvanáct miliard korun.
Výsledek ovlivnily jak vyšší příjmy, tak nižší výdaje. Skutečné příjmy přesáhly ty plánované o osm procent, reálné výdaje pak byly oproti plánovaným o téměř šestnáct procent nižší. Vyšší příjmy byly dány zejména hospodářským růstem a zlepšeným výběrem daní.
Přebytek rozpočtu Prahy v minulém roce dosáhl 12,3 miliardy korun, když se příjmy města vyšplhaly na 74,2 miliardy, tedy 107,9 procenta původně plánovaného rozpočtu, a výdaje dosáhly 61,9 miliardy, což činilo 84,4 procenta plánovaného rozpočtu. Schválený rozpočet Prahy na minulý rok počítal s příjmy 43,6 miliardy a výdaji 58,7 miliardy korun. Rozdíl měla Praha dorovnat ze státních příspěvků.
„Na příjmech se pozitivně projevily daňové příjmy, a to jak hospodářský růst, tak zlepšený výběr daní,“ uvedla náměstkyně pražské primátorky Eva Kislingerová (ANO). „Co se týče čerpání investic, které není ideální, mezi důvody dosažené úrovně patří fakt, že došlo ke zvýšení legislativních nároků před zahájením stavby. Byla upravena pravidla při výběrovém řízení nebo jsou problémy například při výkupech pozemků.“
Z plánovaných investic byla uskutečněna polovina, Praha splatila i část dluhu
Běžné výdaje města se vyšplhaly na 51,14 miliardy. Investice činily 10,82 miliardy, což byla asi polovina plánovaných financí. Nejvyšší investiční částka, zhruba 2,038 miliardy korun, byla využita na dostavbu Ústřední čistírny odpadních vod. Na stavbu kolektoru u Hlávkova mostu šlo 61 milionů korun.
Praha loni rovněž splatila částkou 9,5 miliardy korun část svého dluhu. „Z toho tvořila 8,5 miliardy předčasná úhrada úvěru Evropské investiční bance, jež zásadním způsobem snížila dluhovou zátěž metropole,“ doplnila Kislingerová. Podle plánovaného rozpočtu na letošní rok bude hlavní město hospodařit s příjmy 47 miliard a výdaji 62 miliard korun. Rozdíl má být dorovnán ze státních příspěvků.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
