Vladimír Dlouhý: České domácnosti jsou v ochraně životního prostředí pragmatické  

Devět z deseti spotřebitelů považuje za rozumné poskytovat staré oblečení, nábytek a domácí spotřebiče k dalšímu využití.
Vyplývá to z internetové ankety, v níž se Hospodářská komora dotazovala náhodně téměř čtyř tisíce lidí, které kroky pro ochranu klimatu mají podle nich smysl a které jsou ochotni realizovat. Ochotu realizovat tato řešení obvykle sdílí méně lidí. Podle Hospodářské komory by státní instituce, neziskové subjekty, výrobci i obchodníci měli lidem, kteří pohlížejí na svou spotřebu i z environmentálního hlediska, jít více naproti. Apeluje proto na větší osvětu. „Všichni přece potřebujeme kvalitní životní prostředí, ve kterém můžeme spokojeně žít my i naše děti. Klimatickou změnu bychom proto neměli zlehčovat, na druhou stranu bychom ale měli používat vlastní rozum. Možná, že více než nerealistické plány napsané evropskými byrokraty, přírodě více pomůže individuální odpovědnost lidí za životní prostředí,“ komentoval výsledky ankety prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ten zároveň poukázal na absurdity z posledních měsíců, tedy z období pandemie a rychlého růstu cen energií. V době, kdy se v EU mluví o nutnosti omezit neekologické chování, aby byly zbrzděny klimatické změny, se do ostravských hutí a tepláren začalo vozit uhlí z Austrálie. V době pandemie covid-19 nebe křižovala prázdná letadla, jež za sebou nechávala značnou uhlíkovou stopu jen kvůli pravidlu, že letecké společnosti mohou ztratit nepoužívané letecké sloty.
Už to, že se do ankety zapojily skoro čtyři tisíce spotřebitelů, podle Dlouhého ale naznačuje, že lidem není životní prostředí lhostejné, a že o cestách k čistšímu ovzduší bez škodlivin a obecně o klimatických změnách přemýšlejí. Jako řešení dopadů klimatických změn ale upřednostňují pragmatičtější kroky. V tom případě anketa naznačuje ochotu lidí změnit své spotřebitelské chování.
Z ankety vyplývá, že spotřebitelé vidí smysl v zateplování budov. Pětina respondentů plánuje do takových změn i investovat. Podle Hospodářské komory je to logický krok obzvlášť v době, kdy ceny energií rychle rostou. Zateplením domu se může uspořit i polovina nákladů na vytápění. Šetří se výdaje domácností, není třeba spalovat uhlí, šetří se provoz elektráren i životní prostředí.
Za neméně důležité ale respondenti v anketě označují i to, aby lidé svoje staré oblečení, nábytek a spotřebiče nevyhazovali a dali je k dalšímu využití. Nepotřebné věci tak nemusí končit na skládkách, ale třeba v bazaru. Lidé klimatu pomůžou, alespoň jsou o tom přesvědčeni respondenti ankety, když budou nakupovat potraviny bez obalu. Jen o něco více než třetina lidí také akceptuje vyšší ceny energií jako cenu za ochranu klimatu. Skoro polovina lidí je ale proti tomu a smysl v tom nevidí, preferují totiž jiné kroky k ochraně klimatu než tento.
„Faktem totiž je, že Česká republika je na přírodní obnovitelné zdroje jako je voda, vítr nebo slunce, chudá. Nahradit uhlí tak pro nás bude bolestnější než pro jiné země. Zaplatíme za to více, naše ekonomické i širší celospolečenské náklady budou mnohem vyšší oproti řadě západních a severských zemí, jež jsou na fosilních palivech již nyní závislé daleko méně. Nutno ale dodat, že počasí neporučíme, a když vítr nefouká a slunce nesvítí, i v Německu s obřím arzenálem větrných elektráren musí zvýšit výrobu elektřiny spalováním uhlí v uhelných elektrárnách, aby uspokojila poptávku domácností a firem,“ vysvětlil Dlouhý.
Hospodářská komora proto už na začátku dubna navrhla vládě kroky, jak domácnostem, podnikům a obcím snížit cenu energií a zabránit i dramatickému růstu cen v následující topné sezoně. Vláda by se podle Hospodářské komory měla soustředit i na dosud neuvažovaná řešení. Navrhuje například výjimky pro používání burzovních cen při prodeji energií, majetkový vstup ČR do vznikajících LNG terminálů, nebo vytvoření mechanismu k zajištění strategických zásob zemního plynu. Vláda by měla zvážit i vlastní těžbu plynu z břidlic, nebo prodloužení provozu uhelných tepláren.
Hospodářská komora ale také na základě vlastních analýz i výsledků ankety identifikovala prostor pro neziskové subjekty, státní úřady, výrobce i obchodníky, jak lidem, kteří pohlížejí na svou spotřebu i z environmentálního hlediska, jít více naproti.
Z výsledků ankety totiž například vyplynulo, že 70 % respondentů neplánuje zateplení, protože neví, jak jej realizovat. Podle Hospodářské komory by v oblasti energetických úspor při zateplení domů státní instituce a neziskové subjekty propagující environmentálně šetrné chování mohly v rámci preciznější informační kampaně přispět k většímu povědomí potenciálních zájemců o zateplení konkrétním postupem realizace.
Hospodářská komora také doporučuje obchodníkům, aby se zaměřili na praktické otázky prodeje spotřebního zboží s určitým přívlastkem. „Většina spotřebitelů totiž spatřuje smysl v tzv. odpovědném nakupování, ale od úmyslu k realizaci je ještě stále daleko. V posunu k aktivnímu přístupu by mohlo přispět zjednodušení nákupního procesu v jakémkoliv směru. Existuje prostor i pro větší informovanost spotřebitelů o principech odpovědného nakupování, na níž by se mohly podílet rovněž nestátní neziskové organizace, resp. i státní orgány,“ dodal Dlouhý.
Výrobci by podle Hospodářské komory měli v souvislosti se zájmem spotřebitelů o opakované používání svých produktů reagovat na sklon spotřebitelů preferovat kvalitní zboží s dlouhou životností. Většina spotřebitelů totiž nevidí smysl v tom výrobky vyhazovat a pořizovat si nové, ale pokud možno je opravit a ponechat sobě nebo jiným k dalšímu využití.  „Pokud chceme podpořit recyklaci, je potřeba nejen změnit spotřebitelské chování, ale zaměřit se na výrobu produktů s delší životností a lepší opravitelností. Poskytnout spotřebitelům možnost dalšího servisu jejich výrobků je spojena s celou škálou doprovodných aktivit, jako například dostupnost náhradních dílů, dostatek opravářů a motivace výrobců a prodejců,“ uzavřel Dlouhý.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek