Vláda schválila Milostivé léto II. u exekucí. Advokátům se ale návrh nelíbí

Dotýkjí se totiž i jiných subjektů než pouze samotného státu.

Fyzickým osobám, které mají dluh vůči státu a jiným veřejnoprávním věřitelům vymáhaný soudním exekutorem, se otevírá možnost splnit svůj dluh zjednodušeným a finančně výrazně méně nákladným způsobem. Akce se týká exekučních sporů s veřejnými institucemi. Milostivé léto se tedy vztahuje například na dluhy vůči dopravním podnikům, nemocnicím, energetikám v rukou státu, na nezaplacené poplatky České televizi, Českému rozhlasu a také vůči zdravotním pojišťovnám.
„Předpokládám, že v důsledku současné energetické krize a zvyšující se inflace je druhá vlna milostivého léta na místě. Může pomoci především těm, kteří se do akce nemohli zapojit loni. Například proto, že peněžní prostředky, se kterými mohli volně disponovat, použili na úhradu zvýšených cen za energie,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Slova ministra spravedlnosti dokládají statistiky Českého statistického úřadu. Ten uvádí, že meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci 2021 o 6,6 %, což bylo o 0,6procentního bodu více než v listopadu. Průměrná míra inflace za rok 2021 činila 3,8 %. Bylo to o 0,6procentního bodu více než v roce 2020. Šlo o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2008. Ceny zboží úhrnem v roce 2021 vzrostly o 3,5 % a ceny služeb o 4,4 %.

Nejde o dluhovou amnestii
„Milostivé léto se ukázalo jako velmi výhodné pro všechny tři klíčové aktéry. Nejedná se o žádnou dluhovou amnestii či popření pravidla o tom, že dluhy se mají platit. Naopak, věřitelům se jednorázově vrátily celé dlužné jistiny, dlužníci se zbavili desítek tisíc exekucí u dluhů vůči státu a stát vrátil dlužníky do standardních socioekonomických vztahů. Stát ušetří na sociálních dávkách, získá na odvodech těch, kteří už nebudou pracovat někde v šedé zóně, ale podle běžných pravidel,“ uvádí poslanec Marek Výborný.
Po věcné stránce se druhé milostivé léto od toho prvního zásadně neodlišuje. Návrh přináší v podstatě prodloužení právní úpravy, přičemž změny spíše vyjasňují některé pojmy, jejichž intepretace v praxi přinesla určité obtíže.
„Chtěl bych poděkovat kolegům poslancům v čele s Markem Výborným. Při přípravě návrhu odvedli veliký kus práce. Zároveň bych rád ocenil konstruktivní a věcný přístup hnutí ANO. Za to díky Patriku Nacherovi. No a nemůžu zapomenout poděkovat neziskové organizaci Člověk v tísni za jejich cenné připomínky a podněty z praxe při legislativním procesu na Ministerstvu spravedlnosti,“ doplnil Blažek.
„Pro dlužníka se ještě jednou a skutečně naposledy otevírá možnost zbavit se exekucí u dluhů vůči státu. V době, kdy dramaticky rostou náklady na energie a základní životní potřeby, je to tak mimořádná jednorázová příležitost, jak se zbavit historické zátěže dluhů, u kterých příslušenství mnohdy nepochopitelně mnohonásobně překročilo výši jistiny samotné. Pro dlužníky, kteří uvázli v této dluhové pasti, se tak otevírá prostor pro nový životní restart,“ dodává Výborný.
První Milostivé léto se uskutečnilo v období mezi 28. říjnem 2021 a 28. lednem 2022. Exekutoři v jeho rámci zastavili 42 tisíc případů (tj. 3,2 %). Aktivní přístup a úhradu zaznamenali pak u zhruba dvou třetin z celkového množství zastavených exekucí.

Zásah do vlastnických práv
Návrh již zkritizovala Česká advokátní komora. „Představenstvo ČAK vzalo na vědomí připomínky zaslané Odborem vnější a vnitřní legislativy ČAK k návrhu souboru novelizací právních předpisů obecně označovaných jako Milostivé léto II, který do legislativního procesu poslala vláda.
Milostivé léto II v podstatě opakuje podmínky loňského Milostivého léta, byť s některými modulacemi. Podstata ovšem zůstává stejná.“
Komora uplatnila zásadní připomínky, které spočívají v překročení ústavních mantinelů navrhované právní úpravy, neboť zásadním způsobem dopadá do sféry ochrany vlastnického práva, když se dotýká i jiných subjektů než pouze samotného státu. Faktické dopady takového protiústavního zásahu do ochrany vlastnického práva se tedy (opět) nebudou dotýkat pouze státu, jakožto věřitele, ale budou zasahovat i do majetkových práv jiných právnických a též fyzických osob, včetně advokátů a advokátních společností.
Jelikož navrhovaná právní úprava zasáhne též do práva legitimního očekávání advokátů na odměnu za poskytnuté právní služby, navrhla ČAK, aby 15 % z uhrazené nebo vymožené jistiny jako část sjednané odměny připadlo advokátovi či advokátní společnosti. A to v těch případech, kdy byla dohodnuta smluvní odměna spočívající ve vymožené náhradě nákladů řízení za právní zastoupení a tato náhrada nákladů byla přiznána pravomocným rozhodnutím a zároveň na základě rozhodnutí soudního exekutora dojde k zániku palmární pohledávky advokáta vůči jeho veřejnoprávnímu klientovi.
„Zvolené řešení se přitom nikterak nedotýkalo dlužníka, neboť výše uhrazené nebo vymožené částky měla zůstat stejná – tj. jistina + náklady exekuce. Bohužel, tato připomínka nebyla ze strany Ministerstva spravedlnosti akceptována. ČAK zároveň upozornila na znění přechodných ustanovení, jež mohou vést k dalším protiústavním následkům pro adresáty dané právní normy.“

Hlavní změny, které tento návrh přináší:

• povinní budou moci uhradit vymáhanou jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce do 3 měsíců od účinnosti předkládaného návrhu
• paušální náhrada nákladů exekuce se nově stanoví ve výši 1 500 Kč bez DPH
• povinný bude nově muset ve stanovené lhůtě soudnímu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle právní úpravy tzv. milostivého léta
• povinný bude moci požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena pro splnění podmínek tzv. milostivého léta, a soudní exekutor bude povinen do 15 dnů odpovědět
• výslovně se stanoví, v jakém rozsahu soudnímu exekutorovi náleží náklady exekuce, o kterých bylo rozhodnuto před 1. zářím 2022

Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek