České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU.
Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v unii. Vyplývá to z odhadů jednotlivých členských států EU schválených Eurostatem v říjnové notifikaci. Na data upozornilo ministerstvo financí. Žádná ze zemí EU letos neočekává přebytek veřejných financí.
Stejný odhad vývoje českých veřejných financí a dluhu už ministerstvo financí uvedlo v zářijové makroekonomické prognóze. Nepočítala ovšem s dalšími plošnými opatřeními a ekonomickými omezeními kvůli druhé vlně šíření koronaviru.
Loni byly české veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP a vládní dluh skončil na 30,2 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod šedesát procenty HDP.
„Čísla Eurostatu jasně potvrzují, že rozpočtová politika vlády reaguje na pandemii zcela v souladu s politikami ostatních členských zemí. Navíc máme tu výhodu, že naše vstupní zadlužení je opravdu nízké a ve srovnání s ostatními zeměmi tak s přehledem zůstáváme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Nejnižší deficit veřejných financí za letošní rok očekává podle dostupných dat Dánsko, a to 3,9 procenta HDP. Následují Kypr (4,5 pct. HDP), Bulharsko (5,2 pct. HDP), Švédsko (5,5 pct. HDP) a Německo (6,1 pct. HDP). Naopak nejvyšší by měl být schodek v případě Polska, a to 11,8 procenta.
V případě dluhu by na tom podle odhadů mělo být lépe než ČR Estonsko (18,2 procenta HDP), Lucembursko (27,3 pct. HDP) a Bulharsko (25,4 pct. HDP). Naopak nejhorší výsledek očekávají v Řecku, 201,4 procenta HDP.
Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Pro příští rok vláda naplánovala schodek rozpočtu 320 miliard korun. Neobsahuje ale avizované zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu. I tak je ale podle řady ekonomů naplánovaný schodek neúměrně vysoký.
Saldo a dluh sektoru vládních institucí (rok 2020 – odhady) – podzimní notifikace, v procentech HDP.
| Vládní dluh | Saldo veřejných financí | |
| Rakousko | 84,0 | -9,5 |
| Belgie | N/A | N/A |
| Bulharsko | 25,4 | -5,2 |
| Kypr | 113,1 | -4,5 |
| ČR | 39,4 | -6,4 |
| Německo | 71,1 | -6,1 |
| Dánsko | 46,3 | -3,9 |
| Estonsko | 18,2 | -6,6 |
| Španělsko | 117,2 | -11,2 |
| Finsko | 70,2 | -7,7 |
| Francie | 117,5 | -10,2 |
| Řecko | 201,4 | -8,8 |
| Chorvatsko | 86,0 | -6,6 |
| Maďarsko | 78,4 | -8,0 |
| Irsko | 62,4 | -6,8 |
| Itálie | 158,0 | -10,8 |
| Litva | 48,3 | -8,8 |
| Lucembursko | 27,3 | -7,4 |
| Lotyšsko | 51,7 | -9,4 |
| Malta | 55,0 | -9,4 |
| Nizozemí | 59,1 | -7,2 |
| Polsko | 61,9 | -11,8 |
| Portugalsko | 133,8 | -7,0 |
| Rumunsko | 43,6 | -8,6 |
| Švédsko | 42,6 | -5,5 |
| Slovinsko | 82,4 | -8,6 |
| Slovensko | 63,0 | -11,6 |
| Velká Británie | 92,8 | -11,3 |
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
