Podle nejaktuálnějších dat Eurostatu bylo v roce 2021 v České republice ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 7,4 procent osob samostatně výdělečně činných starších 18 let. Jedná se o nejnižší podíl v rámci všech států Evropské unie.[1] Evropský průměr dosáhl ve zmíněném roce hodnoty 23,6 procent, což je třikrát více než v Česku. Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic je výrazně nadprůměrná pozice OSVČ zčásti způsobená tím, že mnoho takto pracujících osob se pohybuje na hraně tzv. švarcsystému. Svůj podíl na tom však má také štědrá finanční kompenzace v období pandemie.
I když v roce 2021 podíl OSVČ ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením[2] nepatrně vzrostl o 0,8 procentního bodu, stále je Česko v tomto měřítku premiantem. Před obdobím pandemie covid-19 si přitom Česko vedlo ještě lépe s pouhými 6 procenty, v roce 2020 došlo o zhoršení o 0,6 procentního bodu. „Je zřejmé, že na růstu nese podíl pandemie covid-19, a to i přes výraznou pomoc státu. Při srovnání s ostatními zeměmi je však nutné dodat, že se českým OSVČ podařilo situaci ustát velmi dobře,“ uvádí Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic. Prvenství v této statistice přitom lze z velké části přičítat faktu, že nezanedbatelná část výkonu tuzemských OSVČ spadá do tzv. švarcsystému. „To v ostatních zemích Evropy není zdaleka tak běžné. Na druhou stranu v oblastech ICT, poradenství nebo v některých službách se jedná o pochopitelnou formu spolupráce, jelikož se děje de facto na projektové bázi a neprodukuje pravidelný příjem,“ dodává Marcela Hrdá.
Evropský statistický úřad zatím nezveřejnil data za rok 2022. Dá se však předpokládat, že se situace OSVČ v loňském roce zhoršila, a to napříč celou Evropou. „Loňský rok byl pro podnikatele obtížný, válka na Ukrajině a její ekonomické důsledky měly na OSVČ vliv zejména v podobě zvýšení vstupních nákladů, především v oblasti pohonných hmot a energií, kde patřil růst v ČR mezi nejvyšší v EU. Značné části OSVČ se však nepodařilo zvýšené náklady zohlednit odpovídajícím zvýšením cen svých produktů či služeb,“ vysvětluje Marcela Hrdá.
Dlouhodobé zlepšení
Z dlouhodobého hlediska je u situace OSVČ zřejmý v celé EU pozitivní vývoj. Celounijní průměr se ve srovnání s rokem 2015 zlepšil o 2,5procentního z tehdejších 26,1 procent OSVČ ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. „V delším časovém horizontu vidíme výrazné zlepšení statistik i v případě ČR. Statistiky za letošní rok však určitě ovlivní poměrně výrazný trend rušení OSVČ kvůli povinnosti mít datovou schránku, což je však důležitý a chvályhodný krok směrem k digitalizaci veřejné správy,“ komentuje Marcela Hrdá a poukazuje na to, že v roce 2015 se podíl ohrožených OSVČ v Česku rovnal 8,9 procent, což bylo o 1 a půl procentního bodu více než vykazují aktuální data. Se zdaleka nejvyšším, více než 70procentním, podílem nedostatečně vydělávajících OSVČ se aktuálně potýkají v Rumunsku, kde byl patrný také vůbec největší meziroční nárůst. Následuje Portugalsko a Estonsko, kde je ohrožena téměř každá třetí osoba samostatně výdělečně činná.
Foto: Pixabay
Zdroj: Insighters
[1] https://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-eurostat-news/-/ddn-20220922-1
[2] Jedná se o hlavní ukazatel pro sledování cíle EU v oblasti chudoby a sociálního vyloučení do roku 2030. Odpovídá součtu osob, které jsou buď ohroženy chudobou, nebo jsou vážně materiálně a sociálně deprivované, nebo žijí v domácnosti s velmi nízkou pracovní intenzitou.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
