Ústavní soud vyhlásí nález důležitý pro fungování záložen

Podle zákona mohou kampeličky úročit vklady svých členů maximálně do výše desetinásobku jejich podílu na základním kapitálu záložny. Návrh na zrušení sporného ustanovení podala v roce 2016 skupina senátorů, za kterou jednala bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ).
Podle senátorů jsou klienti záložen – na rozdíl od vkladatelů v bankách – nuceni podílet se na kapitálu kampeliček pod hrozbou ztráty úročení. Navíc podíl člena na základním kapitálu není chráněn prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. V případě krachu by tak vkladatelé část svých peněz patrně nezískali zpět.
„Tím jsou klienti družstevních záložen znevýhodněni oproti klientům bank, kteří nemají povinnost účastnit se na kapitálu bank a veškeré prostředky, které svěří bance, požívají ochrany zabezpečené Fondem pojištění vkladů,“ stojí v senátorském podnětu k ÚS.
Senátoři poukazují na to, že záložny podléhají dohledu České národní banky (ČNB) a řadě regulací, sporné opatření proto nepokládají za nutné ani přiměřené. V návrhu hovoří přímo o likvidačním účinku a „rdousícím efektu“. Podle senátorů po novele došlo k dramatickému propadu nových vkladů.
Právní úprava platí od roku 2015, parlament ji přijal na návrh vlády a z podnětu ČNB spolu s řadou dalších pravidel reagujících na nestabilitu v sektoru družstevních záložen. Vláda opatření zdůvodnila potřebou posílit finanční zainteresovanost členů na řádné správě a řízení družstevní záložny a výsledcích jejího hospodaření. Opatření také mělo omezit „morální hazard“.
Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech konkrétně říká „souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu“.
Podmínky v segmentu záložen se podle poslední zprávy ČNB stabilizovaly, kampeličky nejsou zdrojem systémového rizika a jejich význam oproti bankám stále klesá, stejně jako jejich počet. Kampeličky celkově v letech 2016 i 2017 vykázaly ztrátu. ČNB k dnešku eviduje v seznamech regulovaných subjektů deset družstevních záložen.
Podnikání kampeliček ovlivňuje také zákonné zastropování bilanční sumy na pěti miliardách korun. Prakticky to znamená, že kdo se přiblíží stropu, musí se transformovat na banku, anebo snížit aktiva.
ČTK