Stavební spoření je na trhu už 30 let a pomohlo milionům lidí ke splnění snů o bydlení. V současnosti ho má 3,2 milionu Čechů a další třetina populace ho využívala v minulosti. Češi s ním financují nákupy nemovitostí, rekonstrukce i zařízení domácností. V loňském roce stavební spořitelny uzavřely téměř půl milionu nových smluv a poskytly úvěry za necelých 60 miliard korun. Úvěry ze stavebního spoření jsou v současnosti nejvýhodnější na trhu. Úrokové sazby se pohybují pod 4 % ročně a při splatnosti až 25 let jsou poskytovány bez zajištění. Velmi oblíbené je také stavební spoření pro děti. Takových smluv je dnes přibližně 700 000.
30 let od vzniku systému stavebního spoření
Stavební spoření začalo v České republice fungovat na jaře 1993. Hned v prvním roce se do něj zapojilo 220 tisíc lidí, dnes s ním spoří víc než 3 miliony obyvatel. Absolutní rekord – 2 miliony uzavřených smluv – padl v roce 2003. Další pak přišel v roce 2021, kdy stavební spořitelny poskytly úvěry za 110 miliard korun. Průměrná výše poskytnuté půjčky byla 1,6 milionu Kč.
„Zpočátku využívali Češi stavebko především ke spoření, dnes ale lákají hlavně úvěry, které si i v době vyšších úrokových sazeb drží úroky pod 4 % ročně. Navíc jsou bez zajištění, a to až na 25 let,“ říká Libor Vošický, předseda AČSS a předseda představenstva Stavební spořitelny ČS. „Jejich použití je přitom velmi široké, od nákupu nemovitosti až po její rekonstrukci. V současné době se úvěry hojně využívají k financování úprav snižujících energetickou náročnost domácností. Češi s nimi financují investice do fotovoltaiky nebo do tepelných čerpadel,“ doplňuje.
Kromě výhodných úvěrů láká stavebko i bezpečným spořením se státním příspěvkem. Lidé tak ročně naspoří 50 až 60 miliard korun. Doba spořicího cyklu pro získání státního příspěvku je šest let. Vklady jsou přitom pojištěné a úrokový výnos je garantovaný.
„Spoření se stavebkem je nástroj, díky kterému mohou své úspory významně zhodnocovat i lidé a rodiny bez nadprůměrných příjmů. Maximální státní podpory ve výši 2 000 korun totiž dosáhnou už přibližně za 1 670 korun měsíčně,“ dodává Libor Vošický.
Státní příspěvek má smysl pro stát i domácnosti
Princip stavebního spoření stojí už třicet let na úsporách obyvatel, které ke spoření motivuje státní příspěvek. Pokud by ho stát zrušil, 75 % Čechů by o stavební spoření v budoucnosti už zájem nemělo[i]. Přitom to, co Češi u spořitelen naspoří, finanční domy klientům prostřednictvím velmi výhodných úvěrů opět půjčí.
„V loňském roce bylo takto půjčeno 100 % uložených peněz. Systém tedy funguje vysoce efektivně, získává peníze, které jsou formou úvěrů využity na svůj primární účel – bydlení,“ vysvětluje Martin Vašek, člen prezidia AČSS a generální ředitel ČSOB Stavební spořitelny. „Pokud by lidé se stavebkem nespořili, nemohly by spořitelny takto výhodné úvěry poskytovat. V dnešní době jsou přitom úvěry ze stavebka klíčovým zdrojem financování energetických úspor domácností,“ dodává.
Stavební spořitelny nabízejí win-win řešení
Jen na příspěvcích na bydlení stát ročně utratí 8 miliard korun. Domácnosti přitom ohrožuje energetická chudoba víc než kdy v minulosti. Drahé energie a energeticky náročné bydlení se stávají velmi nebezpečnou kombinací. O příspěvek na bydlení tak bude v budoucnu žádat stále více domácností a náklady pro stát jen porostou.
„Přestože se v Česku už léta zatepluje a lidé stále častěji využívají fotovoltaiku, tepelná čerpadla a další úsporná opatření, velká část obytných budov na svou energetickou renovaci stále čeká. To platí pro více než 75 procent rodinných domů a více než 60 procent bytů, které jsou součástí bytových domů,“ říká Pavel Čejka, místopředseda AČSS a generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu je potřeba energeticky renovovat alespoň 3 % bytového fondu ročně. „Náklady na tyto renovace se podle analýzy České bankovní asociace pohybují ve výši 60 miliard korun za rok. Stát do nich v současnosti ročně investuje zhruba 19 miliard korun, 41 miliard tedy chybí. Právě tady mohou pomoct stavební spořitelny,“ říká Petr Toman, člen prezidia AČSS a místopředseda představenstva Moneta Stavební Spořitelny.
„Spořitelny ročně poskytnou úvěry o objemu zhruba 60 miliard. Mohou na sebe tedy převzít financování těchto nákladů. Navíc mohou poskytnout státu hotovou a kontrolovanou infrastrukturu, kterou je možné začít okamžitě využívat pro kvalitní a cílené rozdělování dotací a podpor českým domácnostem. Tím by došlo k zatraktivnění státní podpory bez negativního dopadu do rozpočtu; střednědobě pak ke snížení výdajů z jiných rozpočtových kapitol,“ uvedl Michael Pupala, 1. místopředseda AČSS a generální ředitel Modré pyramidy.
Stát by tak mohl snadno podpořit energetickou transformaci domácností a uspořit na nákladech do dynamicky rostoucích výdajů spojených s příspěvkem na bydlení.
Foto: Pixabay
Zdroj: AČSS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
