Až Ursula von der Leyenová předstoupí před Evropský parlament s projevem o stavu Evropské unie, nebude to jen bilance úspěchů. Její slova odhalí hluboké rozpory, které EU trápí – od sporů o klimatické cíle přes kontroverzní obchodní dohodu s USA až po rozdílné postoje k válce na Ukrajině.
Co čekat od projevu?
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, vstupuje do svého druhého mandátu (2024–2029) v době, kdy je Evropská unie rozpolcená jako snad nikdy předtím. Její výroční projev o stavu unie, má nastavit směr pro příští roky. Podle dostupných informací se zaměří na posílení evropské obrany, zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti umělé inteligence a čistých technologií, energetickou nezávislost a digitální transformaci. Znít to může jako ambiciózní plán, ale otázka zní: dokáže Evropa táhnout za jeden provaz?
Při pohledu na současnou situaci je jasné, že EU čelí geopolitické nestabilitě, přetrvávající ruské agresi na Ukrajině a vnitřním neshodám, které se dotýkají prakticky všech klíčových oblastí. Ať už jde o zahraniční politiku, klimatické cíle nebo obchodní vztahy, členské státy mají často diametrálně odlišné názory. Jak tedy von der Leyenová chce tyto trhliny zacelit? Nebo je naopak jen odhalí?
Růst kulhá, inflace hrozí
Podle jarní prognózy Evropské komise z května 2025 má růst HDP eurozóny dosáhnout v tomto roce pouhých 0,9 %, v roce 2026 pak 1,4 %. To je znatelné zpomalení oproti předchozím letům, což odráží slabý světový obchod a nejistotu na globálních trzích. Inflace sice klesá na 2,1 %, ale jádrová inflace je 2,3 %, což signalizuje, že cenové tlaky nejsou zdaleka pryč. Na druhou stranu, míra nezaměstnanosti by měla v roce 2026 klesnout na 5,7 % v celé EU, což je jeden z mála světlých bodů.
Pro Česko, jehož ekonomika je silně závislá na exportu do zemí EU, tato čísla znamenají varování. Pokud se růst eurozóny bude dál zpomalovat, dopad pocítíme na vlastní kůži. Pamatujete na optimismus po pandemii, kdy jsme věřili v rychlé oživení? Dnes je jasné, že jsme se možná radovali předčasně.
Výhra, nebo kapitulace?
Jedním z nejpalčivějších témat, které von der Leyenová nejspíš v projevu zmíní, je čerstvá obchodní dohoda s USA z července 2025. Ta zahrnuje 15% clo na většinu zboží z EU a závazek Evropy nakoupit americkou energii za 750 miliard dolarů během tří let, spolu s investicemi 600 miliard dolarů, které mají mířit do USA. Kritici, včetně některých poslanců Evropského parlamentu, tuto dohodu označují za „zcela transakční“ a varují před jednostranným tlakem ze strany americké administrativy. Není to spíš kapitulace než partnerství?
Historicky jsme už něco podobného zažili. Když Donald Trump nastoupil do úřadu, vysoká cla na evropské zboží byla realitou. Dnešní dohoda sice napětí zmírňuje, ale za jakou cenu? Pro české firmy, které exportují do USA, může clo znamenat další náklady. A co energetická závislost na amerických dodávkách? Není to jen výměna jedné závislosti – na ruském plynu – za jinou?
Zelená dohoda v ohrožení?
Zelená dohoda pro Evropu, která má zajistit klimatickou neutralitu do roku 2050, je sice na dobré cestě splnit cíl snížení emisí o 55 % do roku 2030, ale ambicióznější plán na 90 % do roku 2040 narazil na odpor. Legislativní návrh byl odložen kvůli politickým neshodám, což ukazuje, jak těžké je sladit ekonomické zájmy s ekologickými cíli.
V Česku, kde je průmysl stále závislý na uhlí a kde veřejné mínění vůči EU není zrovna vřelé – může tento spor vyvolat další skepsi. Proč bychom měli nést náklady přechodu na zelenou ekonomiku, když si to nemůžeme dovolit? Na druhou stranu, ignorovat klimatickou změnu není řešení.
Jednota, nebo rozpad?
Projev Ursuly von der Leyenové o stavu unie bude víc než jen politickou formalitou. Bude to zrcadlo, které ukáže, jak hluboké jsou trhliny v evropské jednotě. Ať už jde o obchodní dohody, klimatické cíle, nebo otázku obrany a integrace, EU stojí na křižovatce. Pro Česko je klíčové, abychom si uvědomili, že naše budoucnost je s touto unií neodmyslitelně spojená – ať už se nám to líbí, nebo ne.
Budoucnost může přinést vícerychlostní Evropu, kde budeme muset pečlivě zvažovat, kam patříme. Nebo se von der Leyenové podaří najít cestu k větší jednotě?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Politico.eu, ecfr.eu, eubusiness.com
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
