Sněmovní výbor se postavil kriticky k rozpočtové politice vlády

18.09.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovní výbor se postavil kriticky k rozpočtové politice vlády

Rozpočtová politika vlády snižuje podle sněmovního kontrolního výboru odolnost státního rozpočtu vůči budoucímu možnému ochlazení ekonomiky.

Kontrolní výbor to uvedl na návrh Miroslava Kalouska (TOP 09) díky opoziční převaze po jednání o stanovisku Nejvyšší kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Ministerstvo financí s kritikou sněmovního výboru nesouhlasí, Česko má podle něj jedny z nezdravějších veřejných financí v Evropské unii.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil mimo jiné na to, že riziko pro udržitelnost státního rozpočtu představuje do budoucna to, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji než celkové příjmy a výdaje. Mandatorní výdaje jsou dané zákonem, jde například o důchody. Ke kvazimandatorním výdajům patří platy ve veřejné správě a výdaje na armádu.
Kalousek citoval členům výboru část stanoviska NKÚ, podle které je státní rozpočet kvůli růstu mandatorních a kvazimandatorních výdajů a závislostí na daňových příjmech připraven na případnou recesi hůře než před deseti lety. Úřad varoval, že i mírné ekonomické ochlazení může vést k vysokým schodkům. „Složenky budeme platit dál, i když jsme se stali nezaměstnanými a máme mnohem nižší příjmy,“ poznamenal Kalousek.
Náměstek ministryně financí Karel Tyll ale poukazoval na to, že příjmy loni rostly meziročně o deset procent a mandatorní výdaje o 5,4 procenta. „Mandatorní výdaje, tím že jsou ze zákona, schvaluje Poslanecká sněmovna,“ upozornil.
Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu podle údajů ministerstva financí klesá. „Zatímco v roce 2016 byl tento podíl ve výši 58,2 procenta, v roce 2020 očekáváme jeho pokles na hodnotu 54,7 procenta,“ uvedl mluvčí resortu Zdeněk Vojtěch.
Stav veřejných financí je podle ministerstva financí výrazně lepší než v předkrizovém období před rokem 2008. „V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v Evropské unii,“ tvrdí Vojtěch. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky podle něj zajišťuje dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit ve výši maximálně jednoho procenta HDP.
Pro Kalouskův návrh usnesení hlasovalo šest přítomných opozičních poslanců z ODS, pirátské strany, SPD a TOP 09. Proti byli zbývající čtyři vládní poslanci z ANO a z ČSSD.
Poslanec ODS Vojtěch Munzar v debatě poukazoval na to, že loňský státní rozpočet skončil v mírném přebytku i kvůli tomu, že investiční výdaje byly, jak uvádí stanovisko NKÚ, čerpány jen na 66,5 procenta. Podle Munzara by se mělo šetřit zejména na provozních výdajích, nikoli na investicích. „Je chyba, že poslední roky nebyly ve jménu přípravy na chudší období, nýbrž velkého mejdanu populistického rozdávání hnutí ANO a ČSSD,“ uvedl později v tiskové zprávě.
Předseda výboru Roman Kubíček (ANO) označil stanovisko NKÚ za vyvážené, byť „občas lehce kritické“. Předpokládá, že příští zpráva k výsledku hospodaření za letošní rok by mohla být pozitivnější.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Letos je rozpočet schválen rovněž se schodkem 40 miliard korun, ke konci srpna byl schodek rozpočtu 15,4 miliardy korun. Opozice schodkové hospodaření v době ekonomického růstu kritizuje.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?