Sněmovna odmítla, aby o zajišťovacích příkazech rozhodovaly soudy

04.12.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovna odmítla, aby o zajišťovacích příkazech rozhodovaly soudy

Sněmovna již v úvodním kole zamítla hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM opoziční návrh, aby o vydávání zajišťovacích příkazů pří

vymáhání daní rozhodovaly správní soudy místo úředníků. Návrh předložily ve Sněmovně loni v červenci dvě desítky poslanců z klubů ODS, TOP 09 a Starostů.
Vláda s návrhem nesouhlasila a dnes svůj nesouhlas zopakovala i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Navrhovaná změna, která reagovala na některé případy z praxe, je podle ministryně v současné době již nadbytečná.
Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacena.
Zástupce předkladatelů Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že pokud chce policie provést domovní prohlídku, musí mít souhlas soudu. Pokud chce ale finanční nebo celní správa vydat zajišťovací příkaz, nepotřebuje souhlas vůbec nikoho.
Návrh měl podle předkladatelů zajistit nestrannost rozhodování a garance zákonných práv daňových subjektů. Předkladatelé uvádějí, že především finanční nebo celní úřady nevykonávají svoji pravomoc při vydávání zajišťovacích příkazů v zákonných mezích. Jejich rozhodnutí často napadnou postižení poplatníci u soudu, které pak někdy rozhodnou, že příkaz byl nezákonný. „Avšak s ohledem na povahu a účinky zajišťovacího příkazu, který mnohdy působí na daňový subjekt až likvidačně, je následná náprava nezákonného stavu obtížná či nemožná,“ stojí v důvodové zprávě.
Vláda již dříve poslanecký návrh novely soudního řádu správního odmítla. Chyběly jí v něm například relevantní argumenty pro navrhovanou změnu. Uvedla také, že případné výstřelky a nedostatky správní praxe některých úřadů již odstranila judikatura i změna metodiky. Nelze proto podle vlády předpokládat, že problém, na který předkladatelé poukazují, nadále přetrvává.
Ministryně Schillerová dnes argumentovala proti návrhu také tím, že zajišťovací příkazy jsou vykonatelné ihned. Naproti tomu soudní rozhodování by daňovému subjektu dalo čas snahu úřadu zmařit.
Kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů čelil kritice bývalý generální ředitel finanční správy Martin Janeček, který loni na svůj post rezignoval. Zajišťovacími příkazy se zabýval v minulém volebním období i sněmovní rozpočtový výbor, který vyzval k tomu, aby je finanční správa využívala jen výjimečně.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?