Nezaměstnanost, neschopnost splácet své závazky, téměř nulové rezervy na účtu či dokonce exekuce. Tři čtvrtiny Čechů se během života dostaly do jedné nebo vícero tíživých životních situací. Většina také zná někoho, kdo se v současné době s tíživou situací potýká.
Obavy z budoucnosti panují zejména u mladších ročníků, každý třetí se bojí finančních problémů v příštím roce. Vyplývá to z průzkumu IPSOS pro Provident Financial, který se zabýval zkušenostmi Čechů s finančními problémy.
Jen málo lidí v ČR nemuselo během svého života řešit žádnou finančně tíživou situaci. Téměř 75 % Čechů se za svůj život setkalo buď s obtížemi při shánění práce, nedostatkem peněz na účtu, pracovní neschopností, exekucí nebo jiným obdobným problémem. „I přes státní pomoc pandemie negativně ovlivnila finanční situaci mnoha domácností. V současné době bylo navíc pro mnoho z nich složité vytvořit si finanční rezervu, proto lze s narůstající inflací očekávat zhoršení jejich situace,“ říká Luboš Kratochvíl, analytik společnosti Provident. V části společnosti navíc vládnou obavy z budoucnosti, zejména mezi mladými. Třetina z nich se bojí, že se v následujícím roce dostane do finančních problémů. Tyto obavy má také pětina lidí starších 26 let.
Problémů ostatních si všímají více ženy
Z hloubkové analýzy projektu Neviditelní, který mapuje nejrizikovější skupiny obyvatel, vyplývá, že existuje v ČR pět takových skupin, které jsou náchylnější k finančním problémům. Současný průzkum IPSOS přidal varovné zjištění, že zástupce jedné z těchto rizikových skupin zná každý druhý Čech. Více než polovina obyvatel ČR zná alespoň jednoho rodiče samoživitele a třetina uvedla, že má minimálně dva známé, kteří se obávají, z čeho budou žít v důchodu. Další dvě pětiny ví alespoň o dvou lidech ve svém okolí, kteří nemají žádné úspory.
Všímavější vůči svému okolí jsou ženy. V průzkumu potvrdily, že ve svém okolí vědí o zástupcích téměř každé rizikové skupiny. Na druhé straně muži jsou si mnohem jistější, že neznají žádné zástupce u skupin, kde ženy váhají. „Podle výzkumu se také ženy častěji dostávají do finančně náročných situací, daleko častěji se ocitají samy na veškeré výdaje na provoz domácnosti, péči o rodinu a o děti, zároveň ale výrazně častěji pobírají minimální mzdu a musí mít více zaměstnání, aby zvládly rodinu uživit,“ vysvětluje Luboš Kratochvíl, analytik z Providentu.
Kritický zlom a nejistota před důchodem
Každý pracovněprávní vztah má specifika, ale z dlouhodobého hlediska je nejvýhodnější pracovat na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou, která vede k pravidelnému konstantnímu příjmu. Pracovní smlouvu na dobu neurčitou má se zaměstnavatelem uzavřenou jen něco víc než polovina Čechů, o trochu častěji jsou to muži. Tento pracovněprávní poměr je přitom považován za dlouhodobě nejvýhodnější, protože obsáhne odvody na zdravotní a sociální pojištění, které zaměstnancům zajistí pokrytí nemocenské dovolené nebo důchodu v budoucnu.
„Při analýze Neviditelných jsme zjistili významný pokles využívání smluv na dobu neurčitou s rostoucím věkem. Mezi skupinou 45-53 let a 54-65 let je pokles dokonce 20%. Počet nepracujících a důchodců přitom roste. Předdůchodový věk tak nejspíš představuje kritický zlom, kdy se prudce zvyšuje nejistota a tlak na životní úroveň domácnosti. Příčinou je pravděpodobně nezaměstnanost, ale také nízký náhradový poměr, tedy rozdíl mezi mzdou a důchodem,” poznamenává Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz – CETA.
Podle projektu Neviditelní je v České republice až půl milionu lidí, kteří částečně nebo plně pracují bez smlouvy ve stínové ekonomice. Tito lidé pak nedosáhnou na různé podpory, mají nízký starobní důchod a nemohou plně využívat jistot v zákoníku práce. Dohody o pracovní činnosti využívá 8,5 % Čechů, 7 % jsou OSVČ a ostatní jsou ve starobním důchodu, na mateřské dovolené nebo nemají práci.
Foto: Pixabay
Zdroj: AMI Communications
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
