Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.
Místopředseda ČMKOS Vít Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. Podle něj je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce.
„Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ řekl k rozpočtovým výhledům bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá podle něj některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje. Nelíbí se mu například některé kroky v důchodové politice.
Stát bude podle ekonomů v budoucnu muset zvyšovat své příjmy, jako nezbytné vidí zvyšování daní. Rusnok v této souvislosti kritizoval předloňské zrušení tzv. superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba 90 miliard korun. Podle Rusnoka tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. Stát se nejspíš nevyhne navyšování daní i podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáše Havránka. „Šance na to, že by nebylo nutné zvýšit daně z příjmu fyzických osob, je velmi malá,“ podotkl.
Tématem diskuse byl také současný postup centrální banky. Bankovní rada ČNB v týdnu rozhodla o ponechání úrokových sazeb na sedmi procentech. Rusnok i Havránek to zkritizovali. Podle bývalého šéfa centrální banky by se bankovní rada měla chovat aktivněji. „Jejich přístup vede k tomu, že inflace bude v příštím roce vyšší, než by mohla,“ řekl Rusnok. Podle něj by při vhodném navýšení sazeb mohla inflace v příštím roce klesnout ke zhruba devíti procentům, při současných sazbách ovšem bude nadále v dvouciferných číslech. Ke zvýšení úrokových sazeb se přiklonil také Havránek. „Studie ukazují, že by to mělo v delším horizontu snížit inflaci,“ uvedl. Bez zvýšení sazeb bude podle něj vysoká inflace dlouhodobější.
Kvůli vysoké inflaci, jejíž letošní výši nyní centrální banka odhaduje na 15,8 procenta, ekonomové očekávají také propad českého hospodářství do recese. Ta však podle Havránka nebude tak hluboká, jak se někteří obávají. Pode něj všechny ekonomické ukazatele nyní ukazují spíše na mírný propad ekonomiky. Havránek například očekává, že oproti předchozím krizím se příliš nezvýší nezaměstnanost.
Sněmovna v závěru října schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok, deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Podle opozice však návrh neodpovídá realitě, podle místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Aleny Schillerové je jeho skutečný schodek kolem 470 miliard korun.
Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.
Foto: Pixabay
Zdroj: ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
