Všimli jste si? Potraviny nepříjemně zdražují, a to aniž by k tomu byl srozumitelný důvod. Jaké je vysvětlení? Problém je v tom, že v Česku existuje v produkci jídla vertikální i horizontální monopol. Jednoduše řečeno, pár velkých holdingů ovládá celý výrobní řetězec “z pole až na vidličku”.
Není to poprvé, kdy tyto mamutí kombináty zneužívají své postavení. A to dokonce dvakrát. Jejich majitelé si namastí kapsy na úkor spotřebitelů a ještě vše hodí na pravicovou vládu, protože mají blízko k ANO, takže vydělají i politicky.
Mezi agrobarony jednoznačně hrají prim exponenti levice. Vlastníci největších podniků se vesměs rekrutují z bolševických a jézéďáckých rodin, výjimkou není ani spolupráce s tajnou komunistickou policií. Polistopadový režim takzvaně nemusejí. Přestože právě díky němu pohádkové zbohatli. A bohatnou dál, neboť nakonec jim ustoupí každá vláda, i ty pravicové. Bojí se totiž toho, jaký dokáží udělat “bordel”. Je to neuvěřitelné, že odvětví, které zaměstnává pár desítek tisíc lidí, dokáže zacloumat celým státem.
Vinou toho, že si zemědělské svazy dokázaly vydobýt výlučné postavení, musejí četší zákazníci kupovat dražší a horší jídlo. Formálně by měli mít volný výběr ze všechno, co se produkuje v Evropské unii, tedy na vnitřním trhu, který má být zcela bez bariér. V praxi to však právě u potravin neplatí. Jistě, nelze na dovozy ze Španělska, Francie, Itálie, Polska či Maďarska napálit cla. Vlády v EU však aplikují nejrůznější netarifní bariéry, aby “chránily” své producenty potravin před konkurencí.
I Češi jsou “bráněni” před lacinějším a kvalitnějším jídlem. Zapomeňte na volný trh! Což je ještě absurdnější než v případě zmíněných zemí, jež jsou známy špičkovými produkty a zemědělství má pro jejich hospodářství daleko větší význam, než u nás. Prostě si všichni připlácíme, aby pár agrobaronům bylo líp. Drastickou ukázkou toho, jak je tento systém špatný, se stal vývoj za válečné krize. Ta zdražila paliva a tím pádem zvedla inflaci. Avšak potraviny dokázaly předběhnout dokonce i důsledky zvyšování cen elektřiny…
Když pak Andrej Babiš tepal vládu kvůli vysokým cenám, nešlo o nic jiného, než o potvrzení rčení “zloděj volá chyťte zloděje”. Jednak to byl on, kdo bezuzdným vládním utrácením zvýšil inflaci ze dvou na deset procent. A o zbylých sedm se společně “postarali” Putin tím, že během útoku na Ukrajinu utáhl kohoutky s plynem a čeští latifundisté, kteří zneužili situaci k tomu, aby zdražili potraviny o hodně více, než se jim samým zvedly náklady. Takže majitel Agrofertu vydělal a ještě to celé “šikovně” hodil na Petra Fialu.
Ta doba už je za námi a ceny potravin začaly dokonce klesat. Nepochybně i díky tomu, že mezi obchodními řetězci panuje (narozdíl od výroby) tvrdá konkurence. Jakmile někdo zlevní, další ho musí následovat. Jinak neprodá. Takže jakmile se objevila možnost zlevnění, tak na ni také došlo. Jenomže tohle příjemné období už je bohužel pryč a jídlo zase zdražuje. Agrobaroni zjevně nemají dost. Navíc jde pro občany o citlivou položku a jim se hodí mít klacek na pravicový kabinet.
Jak upozornil prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na síti “X”: “Český statistický úřad před chvílí zveřejnil data o červnové inflaci. Potraviny zdražily o 6,2 % a je proto nejvyšší čas podívat se na důvody. Ten hlavní je přitom jasný – nenažranost velkých českých zemědělců, kteří zdražují mnohem více než zbytek Evropy.” Pro úplnost dodejme, že celkové meziroční zvyšování cen dosáhlo jen 2,9 %. Neboli u jídla běží inflace více než dvakrát rychleji než u ostatních položek.
Můžeme čekat, že tohle hodně lidí naštve. Není divu. Můžete odložit nákup nábytku, spotřebičů, auta, případně dovolené. Ale jíst se musí. Potravinové inflaci tedy nijak neutečete. Navíc ji máte neustále před očima – pokaždé, když jdete na nákup. Hnutí ANO (popřípadě SPD či Stačilo!) se určitě hodí, když lidé půjdou k volbám s tím, že jim “vláda zdražila jídlo”. Fakticky však za to mohou ti, kteří jsou spíše oponenty, než příznivci současného kabinetu. A určitě se agrobaronům hodí i vyšší zisk, který jim plyne ze zvednutí marží.
Na tohle se navíc špatně reaguje. Když se zvedly ceny energií, vláda přidala na příspěvcích na bydlení a tím tento růst nákladů vyrovnala. Nelze však dotovat nákupy jídla. Nemá ani smysl přidat na platech a dávkách, protože tím jen ještě více roztáčíte spirálu inflace. Zastropovat ceny? Vidíme, jak mizerné výsledky tohle přineslo v Maďarsku, kde to stálo hromadu peněz a stejně tam panuje drahota, kdy ceny rostou mnohem rychleji než v Česku. Vlastně existuje jediná funkční obrana: totálně otevřít trh s potravinami.
Jistě, vláda může zavést cenové kontroly, ale to nikam nevede. Pomohlo by, kdyby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dokázal agrobaronům kartelové dohody. To je však rovněž na dlouhé lokte. Co by velké zemědělské holdingy zasáhlo? Skutečně jedině masivní konkurence dobrých a levných potravin z okolních zemí. Tedy zrušení všech bariér a omezení. Jenže tuhle ultimátní zbraň vláda takřka jistě nepoužije. Bojí se totiž ucpání Prahy kombajny a traktory a kupek hnoje před Strakovou akademií.
O jídlo se vede válka. Jenže poněkud jednostranná. Agroholdingy agresivně útočí, berou si zákazníky za rukojmí, zdražují jim potraviny, samy na tom královsky vydělávají a důsledky házejí na vládu, čímž inkasují i politický zisk. Kdyby se kabinet konečně postavil k problému čelem, otevřel stavidla bránící importu jídla, kterého je v Unii nadbytek, tak by tím jednak ochránil “civilisty”, jednak by získal politické body a zabránil levici těžit z problémů způsobených jejími vlastními prominenty. Takové řešení napovídá selský rozum…
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
