Poškození u pojistných událostí se naučili na firmách vydělávat

pojistnou událost, je tento poměr opačný. Ukazuje se, že se firmy bojí.
Pokud si dnes podnikatelé sjednávají pojištění, činí tak především z obavy, že způsobí někomu dalšímu škodu, spíš než ze strachu, že by pojistná událost postihla je samotné. Když ale dojde na plnění, praxe ukazuje, že je poměr přesně opačný. Je tedy mnohem pravděpodobnější, že pojistná událost se dotkne majetku podnikatele, než že by podnikatel způsobil škodu někomu dalšímu. „Mnoho živnostníků si přesto odkládá peníze bokem, aby v případě, že je postihne nehoda, dokázali své zničené věci nahradit. Obecně ale platí, že na pojištění svého majetku příliš nespoléhají, protože je z jejich pohledu složité a plné výluk,“ vysvětluje tento paradox Pavel Jechort, ředitel pojistné služby Suri.
Statistiky přitom ukazují, že právě škody vymáhané z tzv. odpovědnosti velmi dynamicky rostou. „Ročně je to zhruba o 30 procent, což je dáno novým občanským zákoníkem, i tím, že roste povědomí lidí, že na rozdíl od minulosti se mohou v případě způsobené újmy domáhat i poměrně vysoké náhrady. S všeobecně akceptovaným tvrzením, že kvalita a rychlost soudů se zlepšuje a samozřejmě díky na západě rozšířenému trendu hájit svá práva u soudu, se zvyšuje i počet lidí, kteří se v České republice soudí, a dá se říct, že tomu přišli vyloženě na chuť,“ říká Pavel Jechort.
Podle statistik roste nejenom počet vymáhaných škod, ale rovněž i úspěšnost těch, kteří se domáhají náhrady. Meziroční nárůst výše vysouzených náhrad za fyzické i psychické újmy tak činí rovněž asi 30 procent. Praxe ukazuje, že se jedná hlavně o škody dělníků a řemeslníků vzniklé při stavbách, opravách v domácnosti nebo opravách vozů, méně časté jsou pak úrazy v nejrůznějších provozovnách nebo otravy jídlem. „Škody při stavbách se pohybují obvykle ve vyšších desítkách tisíc, mohou se ale vyšplhat i do milionů v případě špatně udělaných základů nebo elektroinstalace. Podobně škody vzniklé při opravách v domácnostech se pohybují většinou do deseti tisíc, za předpokladu, že nevzniknou druhotné škody,“ vysvětluje Pavel Jechort.
A právě v řetězení škod je skryto největší úskalí. „Škody ze špatné opravy auta se obvykle pohybují v řádu desítek tisíc korun. V případě, že ale nekvalitně opravený automobil způsobí někomu újmu na zdraví, šplhají se náhrady pro poškozené do milionů,“ varuje Pavel Jechort. Podobně nákladné bývají náhrady za úrazy způsobené přímo v provozovnách. Běžně se jedná o vyšší statisíce, protože se počítá bolestné, rekonvalescence i ušlý výdělek. Pokud je ale následkem invalidita, bavíme se opět o milionových částkách. „V České republice jsou zatím ojedinělé škody na psychické újmě, ale jejich počet roste dvojnásobně oproti klasickým škodám, i když je to dáno i tím, že se jedná o růst z malých čísel,“ poznamenává Pavel Jechort.
Co se týká škod na vlastním majetku, jejich rozptyl je opravdu veliký od desítek tisíc po miliony, vesměs v závislosti na velikosti a typu provozovny a samozřejmě i typu škody, kdy tu nejfatálnější představuje požár. „Moderní pojišťovací produkty ale pamatují i na vybavení, které je leckdy pro podnikatele důležitější než třeba sklad. Přitom škody bývají v takovém případě pětkrát častější, než u škod na nemovitostech,“ uzavírá Pavel Jechort.
Právě pro drobné podnikatele s ročním obratem do 10 milionů korun připravila loni Suri inovativní online produkt – pojištění Suri podnikatel. Jako první svého druhu začalo využívat napojení na veřejné registry, kdy ve formuláři na webu suri.cz stačí jen zadat své IČ a pak v dalších dvou jednoduchých krocích si již sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé při podnikání i pojištění firemního majetku. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že si on-line pojištění kupují z 80 procent „ičaři“, ve většině případů se jedná o třicátníky, kteří chtějící řešit vše rychle a online a kteří provozují malé živnosti či pořádají společenské akce. V těchto případech se sjednává hlavně pojištění odpovědnosti za vzniklou škodu. Asi 40 procent pojistek má pak pojištěnou jak odpovědnost, tak i majetek.