Piráti zpochybňují údaje ministerstva financí o přínosu EET

Ministerstvo podle nich použilo nevěrohodnou metodiku a účelově si pro výpočet vybíralo data. Zatímco ministerstvo na dotaz Pirátů uvedlo, že v roce 2017 přinesla EET veřejným rozpočtům 5,4 miliardy korun, podle pirátské analýzy může být výnos kdekoli v intervalu minus deset až plus deset miliard korun, řekl na tiskové konferenci poslanec Mikuláš Ferjenčík. Ministerstvo financí obvinění z účelových výpočtů odmítlo.

Ministerstvo podle Pirátů počítá výnos EET tak, že státní příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) v sektorech, kde je evidence zavedena, očistí o hospodářský růst a rozdíl označí za přínos EET. Ferjenčík uvedl, že ministerstvo si účelově vybralo ta data statistického úřadu, podle nichž by byl výnos EET nejvyšší, tedy nominální růst inkasa DPH neočištěný o inflaci.

„Není to pravda. Cena zboží a služeb pro výpočet DPH už v sobě vliv inflace obsahuje a použití stálých cen (bez inflace) by pro jakékoliv meziroční porovnání daně z přidané hodnoty nedávalo vůbec smysl. Podobně si počínají i nadnárodní instituce jako OECD či Mezinárodní měnový fond,“ uvedl mluvčí MF Michal Žurovec.

Ferjenčík také řekl, že podle metodiky ministerstva by EET mělo přínosy i v sektorech, kde evidence zavedena není. „Vláda v těchto oborech argumentuje vlivem kontrolních hlášení, ale současně vliv kontrolních hlášení nijak neodečítá v oborech, kde EET zavedeno je,“ řekl poslanec.

Vládní údaje o přínosu EET proto označil za pochybné. „(Premiér) Andrej Babiš (ANO) si to prostě vycucal z prstu a následně ministerstvo zapracovalo na tom, aby čísla seděla na to, co jim pan šéf řekl, že má vyjít,“ řekl Ferjenčík. Vláda podle něj informace o přínosu evidence účelově nadhodnocuje.

Podle MF je ovšem argument, že v případě výpočtu EET není zohledňován vliv kontrolního hlášení či dalších opatření, nepřesný. „Kontrolní hlášení způsobilo silný nárůst inkasa v roce 2016, kdy bylo jako plošné a nenáběhové opatření jednorázově zavedeno. Proto je vliv kontrolního hlášení v dalších letech pouze omezený. Naproti tomu efekt EET se začal naplno projevovat až ve zmíněném roce 2017, kdy již byl nárůst inkasa vlivem kontrolního hlášení započítán,“ uvedl Žurovec.

EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Vláda usiluje o její rozšíření i na další obory – plánovaná třetí vlna by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. Kabinet při snaze rozšířit EET argumentuje přínosem evidence pro ekonomiku.

ČTK