Omezení prodeje a služeb není nezbytné, míní Česká advokátní komora

13.11.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Omezení prodeje a služeb není nezbytné, míní Česká advokátní komora

„Přísnější krizová opatření platná od 22.10.2020 zcela zásadním způsobem a velkým rozsahem zasahují do základních práv a svobod. Domníváme se, že především opatření týkající se zákazu maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách není opatření, které by bylo přijaté v nezbytném rozsahu a podle zásady přiměřenosti a subsidiarity,“ konstatuje se v dokumentu vypracovaném v rámci odborných sekcí ČAK.


Charakter tohoto opatření podle advokátů překračuje rámec toho, co by mělo vést k původnímu sledovanému cíli, tedy zabránit šíření výskytu koronaviru. „Domníváme se, že již samotný zákaz volného pohybu osob může vést k legitimnímu cíli, kterým je snížení šíření koronaviru v populaci a zabránění přetížení systému veřejného zdraví.“
Restaurace nejsou problém
Materiál v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Berlínského správního soudu, který došel ke zcela stejným závěrům, když minulý týden ve dvou soudních řízeních, v rámci kterých byla napadána mimořádná opatření týkající se omezení otevírací doby provozoven stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary) uvedl, že daná mimořádná opatření omezující otevírací dobu výše uvedených subjektů nebyla nezbytná pro významnou kontrolu infekce. Vycházel především z vědeckých údajů zveřejněných epidemiologickým Institutem Roberta Kocha, ze kterých vyplývá skutečnost, že provozovny stravovacích služeb (restaurace) při dodržování ochranných a hygienických opatření nepředstavují tak významnou roli ve výskytu infekce. Právě ona ochranná a hygienická opatření a s tím vyhlášený zákaz prodeje alkoholu se podle rozhodnutí jeví jako stejně vhodné opatření pro potírání rizika šíření koronaviru způsobeného prostředím restaurací.
Podle zjištění výše uvedeného německého institutu bylo pozorováno narůstání případů šíření nákazy koronavirem zejména v souvislosti s oslavami v rodinném kruhu a přátel, stejně jako v domovech důchodců a pečovatelských zařízeních, nemocnicích, komunitních zařízeních a jiné. „Na základě výše uvedeného se domníváme, že dané opatření není zcela legitimní, neboť je zcela nepřiměřeným zásahem do svobody podnikání, které není nikterak podloženo jasnými fakty, že prostředí provozoven stravovacích služeb je prostředím, ve kterém se daná infekce zásadním způsobem šíří.“
Chybějící zdůvodnění
Dokument ČAK se rovněž zamýšlí nad tím, do jaké míry jsou oprávněná opatření vydávána mimo nouzový stav Ministerstvem zdravotnictví. Vychází z toho, že orgán ochrany veřejného zdraví se při výběru opatření řídí primárně nezbytností jejich přijetí s ohledem na zmožení epidemie či zabránění jejího vzniku. I s ohledem na to je třeba mimořádná opatření volit jen v nezbytném rozsahu a podle zásady přiměřenosti a subsidiarity. Vždy je třeba volit méně omezující opatření, pokud ještě stále vede ke sledovanému cíli a dát mu přednost před opatřením omezujícím více. Rovněž je nezbytné řádné odůvodnění přijatých mimořádných opatření nejen důvody epidemiologickými, ale v souvislosti s jejich nezbytností vzhledem ke stanovenému cíli. „Vyvstává tedy otázka, zda veškerá opatření, která dle současně platného zákona o ochraně veřejného zdraví může Ministerstvo zdravotnictví vykonávat, nejsou v rozporu s tímto oprávněním (zmocněním), neboť svým omezením zasahují velkým rozsahem do základních práv a svobod, jako tomu je v současné době. Zároveň se domníváme, že nemůžou představovat takto významný precedent, jakožto reakce na současný stav v ČR.“
Konflikt s krizovým zákonem
Dne 12.10.2020 Ministerstva zdravotnictví vydalo mimořádné opatření týkající se zákazu pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování, a to již v době vyhlášení nouzového stavu podle krizového zákona. Je podle Komory otázkou, zda je v souladu s právní úpravou, neboť krizový zákon vystupuje ve vztahu k zákonu o ochraně veřejného zdraví v pozici speciálního zákona, tj. uplatní se zde zásada lex specialis derogat legi generali. Tato zásada stanoví, že v případě konfliktu dvou úprav jednoduchého práva stejné právní síly, jež nota bene nejsou ve vztahu inkluse, nýbrž překrývání, má speciální pravidlo přednost před pravidlem obecným. „Takto nelze popírat, že zákon o veřejném zdraví dává Ministerstvu zdravotnictví pravomoc přijmout při vzniku epidemie zde vyjmenovaná mimořádná opatření. Klíčovým faktem však zůstává, že v případě, kdy je vyhlášen nouzový stav, jsou orgány výkonné moci povinny postupovat dle zákonů upravující tuto mimořádnou situaci, neboť vyhlášení nouzového stavu představuje tuto speciální okolnost.“
V opačném případě by podle ČAK zmizel rozdíl mezi výjimečným a normálním stavem, neboť způsob odpovědi na výjimečnou situaci by byl zcela standardní. Jak však již bylo shora zdůrazněno, v případě vyhlášení nouzového stavu stát vstupuje do speciálního právního režimu tak, jak vyplývá z ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona, a proto se rozhodování orgánů výkonné moci musí podřídit i s odkazem na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2020, který zrušil řadu mimořádných opatření vydaných MZdr., právním normám upravujícím tento režim. „Nelze jakkoliv pochybovat o tom, že veškeré zásahy do ústavně zaručených práv a svobod právnických a fyzických osob musí být prováděny na základě nezpochybnitelného ústavního rámce, kde je jasně, přesně a srozumitelně dané, které pravomoci při zvládání epidemiologických či jiných krizových situací náleží vládě a které naopak jednotlivým ministerstvům či jiným státním orgánům. Je tedy otázkou, zda má Ministerstvo zdravotnictví pro všechna svá mimořádná opatření, obzvláště ta přijatá po vyhlášení podzimního stavu nouze jednoznačný zákonný podklad.“


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?