Obrana má dostat o miliardu méně, než se původně plánovalo

02.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Obrana má dostat o miliardu méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo obrany by mělo podle návrhu rozpočtu příští rok dostat proti původním plánům o miliardu korun méně.

Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) chce o rozpočtu ještě jednat.
Výdaje na obranu mají podle návrhu stoupat i v dalších letech. Česko slibuje NATO, že do roku 2024 obranné výdaje dosáhnou dvou procent HDP. Letos ministerstvo obrany hospodaří s 58,9 miliardy korun. Návrh rozpočtu na rok 2019 počítá s navýšením na 65,6 miliardy, proti schváleným výhledům z loňského roku o miliardu méně. Výhled na rok 2020 pak počítá s výdaji 76,3 miliardy a v roce 2021 85,3 miliardy. Předchozí výhled u roku 2020 udával o miliardu vyšší částku.
Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh, ministryně obrany o něm ještě bude dále jednat. Za zásadní nadále považujeme dodržení aliančního závazku dvou procent HDP na obranu v roce 2024,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Případný výpadek jedné miliardy v roce 2019 podle něj dokáže ministerstvo pokrýt z nevyužitých peněz v rezervním fondu v minulosti.
Předchozí vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL slíbila, že do roku 2020 bude Česká republika na obranu uvolňovat 1,4 procenta HDP. Návrh koaliční smlouvy mezi hnutím ANO a ČSSD z tohoto požadavku o rok ustoupil, slib chce naplnit v roce 2021. Česká republika se přitom v NATO zavázala, že do roku 2024 budou obranné výdaje odpovídat dvěma procentům HDP. Což by představovalo podle předpokladů asi 127 miliard korun. Při dodržení současných výhledů by tak po roce 2021 musel rozpočet ministerstva každoročně růst o asi 14 miliard korun ročně.
Rozpočet obrany do roku 2014 klesal, růst začal po zhoršení bezpečnostních hrozeb. Armáda se od té doby pokouší vyměnit zastaralou techniku, doplnit sklady i přijmout nové vojáky. Investice do techniky v příštích letech přesahují 100 miliard korun, nakupovat se mají třeba za více než 50 miliard korun nové obrněné transportéry či vrtulníky. Ministerstvo obrany zároveň řeší potíže s pomalým zadáváním zakázek, kvůli kterému mu každoročně v rozpočtu přebývá několik miliard.
Na ministerstvu obrany pracovalo k začátku ledna celkem 32 110 vojáků z povolání a občanských a státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok počítá, že resort bude platit asi 34 650 lidí, v roce 2020 o asi 1 100 více a v roce 2021 asi 36 860.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?