Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro rok 2025 horní limit tuzemského stravného v první kategorii na 177 Kč. „Tento limit vždy vychází z příslušné Vyhlášky MPSV, která také stanoví výši tuzemského stravného při služební cestě 5-12 hodin, což je důležité pro daně. Podle zákona o dani z příjmů si 70 % z tohoto příspěvku na stravování, tedy nově maximálně 123,90 Kč, může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Pokud bychom tedy zachovali příspěvek zaměstnavatele a zaměstnance v poměru 55 ku 45 %, pro obě strany nejvýhodnější hodnota stravenky by činila 225 Kč,“ vysvětluje Radovan Hauk, partner společnosti Moore Czech Republic. 

Příspěvek na stravování, ať už v elektronické či papírové formě, je v Česku jedním z nejoblíbenějších benefitů. „Data z průzkumů ukazují, že příspěvek na stravování je oblíbeným benefitem pro 93 % zaměstnanců. Jde o rozpočet, který je oddělený od mzdy, ale zároveň umožňuje zaměstnanci uplatnit jej podle vlastních potřeb,“ říká Klára Krumphanslová, HR manažerka ze společnosti Edenred. „V rámci mezinárodního průzkumu Barometr FOOD například až 51 % zaměstnanců uvedlo, že se díky tomuto benefitu stravují vyváženěji a zdravěji,“ dodává.

Kolik si za oběd připlatíte v jednotlivých krajských městech?

Společně s optimální hodnotou stravenky ale letos celorepublikově vzrostly také ceny obědů.  Podle Edenred Restaurant Indexu průměrná útrata zaměstnanců v době oběda v listopadu 2024 dosáhla 192 Kč. Zaměstnanci by tedy za jedno jídlo nad rámec příspěvku zaměstnavatele podle nového limitu dopláceli v průměru zhruba 68 Kč, tedy 35 % ceny oběda. 

Situace se však liší napříč regiony. Zatímco v Praze zaměstnanci doplácejí až 91 Kč (42 % ceny), v Olomouci je to „jen“ 46 Kč (27 % ceny). „Regionální rozdíly v nákladech na obědy jasně ukazují, že hodnota příspěvku zaměstnavatele nepokrývá potřeby všech zaměstnanců stejně. Zatímco v některých regionech zaměstnancům výrazně pomáhá, v jiných doplácejí z vlastní kapsy téměř polovinu ceny oběda,“ komentuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred. Lze přitom očekávat, že průměrná polední útrata bude dále stagnovat, či mírně růst.

Navýšení se týká i volnočasových benefitů 

Hranice, podle které budou moci zaměstnavatelé svůj příspěvek zaměstnancům osvobodit od zdanění, se pro příští rok velmi významně změní také v případě volnočasových benefitů. „Příspěvek na volnočasové aktivity, který jsme znali v roce 2024, se rozdělí na dvě skupiny, a to volnočasové aktivy a zdravotní benefity.  Zaměstnavatelé tak budou moci navýšit roční limity nepeněžních benefitů pro své zaměstnance, kde limit pro volnočasové benefity bude činit 23 278,50 Kč (polovinu průměrné mzdy) a limit pro skupinu zdravotní benefity bude činit 46 557 Kč (roční výše průměrné mzdy). Při využití obou skupin tak dojde pro zaměstnance k možnosti čerpat benefity od zaměstnavatele osvobozené od daně a pojistného ve výši 69 835,50 Kč. Jakákoliv úhrada zaměstnavatele nad tento rámec je samozřejmě možná, ale bude již podléhat zdanění a odvodům na pojistné,“ doplňuje Ditta Hlaváčková, partnerka a daňová poradkyně HLB PROXY.

Podle Kláry Krumphanslové je podpora volnočasových aktivit ze strany zaměstnanců vítaným benefitem, podle kterého si navíc stále častěji vybírají zaměstnavatele. Z pohledu firem zase představuje účinný nástroj, jak zvýšit produktivitu a budovat loajalitu k vlastní značce. „Mezi dlouhodobě nejoblíbenější kategorie volnočasových benefitů z hlediska útraty v Česku patří oblast zdraví – zejména v případě lékáren či optik – ale také kultura nebo sport. Stále populárnější kategorií se stává i cestování.“

Foto: Pixabay

Zdroj: DFMG