Zatímco podíl služeb na HDP se v rámci EU pohybuje okolo sedmdesáti tři procent, v ČR je tomu jen okolo šedesáti jedna procent. Česká republika se tak nachází pod evropským průměrem.
Na základě predikce odborníků, kteří porovnávali data až dvacet let zpětně, se dá předpokládat, že ČR dosáhne úrovně EU v horizontu patnácti let. To s sebou přinese nejen výrazný nárůst počtu pracovních míst v terciálním sektoru, ale také nutnost zefektivnit stávající rekvalifikační programy.
Počet zaměstnaných v terciálním sektoru v ČR a EU za posledních dvacet let souběžně roste průměrným tempem 0,7procentních bodů. V ČR se však podíl zaměstnaných ve službách pohybuje v průměru o 11,8 procenta méně než v EU. Zatímco v roce 2010 se podíl zaměstnaných ve službách v ČR pohyboval okolo 60,2 procenta, v EU tomu bylo 70,4 procenta. V roce 2019 došlo v ČR meziročně jen k mírnému nárůstu na 60,9 procenta, zatímco v EU na sedmdesát tři procent. „Z dat, které máme k dispozici, je patrné, že v ČR roste počet zaměstnaných ve službách mnohem pomaleji než v rámci EU. Podle trendu růstu za posledních dvacet let lze predikovat, že úrovně EU dosáhneme zhruba v horizontu patnácti let, kdy se část zaměstnanců z výroby přesune právě do služeb. Bude si to ovšem vyžadovat mnohem intenzivnější proces rekvalifikací, protože touto transformací projdou statisíce lidí,“ říká Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských
a podnikatelských svazů ČR.
Zatímco koncem roku 2010 činil počet pracujících ve službách 2,961 milionu ekonomicky aktivních obyvatel, ve čtvrtém kvartále roku 2019 vzrostl počet o 269 tisíc, tedy na 3,231 milionu ekonomicky aktivních obyvatel. Přestože se počet lidí zaměstnaných ve službách za uplynulých deset let zvýšil, nedošlo během této doby k téměř žádnému posunu v procentuálním vývoji. Nárůst počtu pracujících ve službách je totiž přímo úměrný vyššímu množství všech pracujících občanů ČR. To se má však, dle odborníků, změnit v důsledku robotizace průmyslu. Je navíc prokázáno, že státy, které ve výrobním procesu využívají nejmodernější robotizované technologie, mají, oproti průměru, obvykle mnohem nižší míru nezaměstnanosti. „V ČR je poměrně silná průmyslová tradice, nebýt které bychom EU dohnali mnohem rychleji. Česko se aktuálně snaží transformovat z výrobní do znalostní ekonomiky, proto se budou lidé z výroby postupně rekvalifikují právě do služeb. Průmysl zůstane i nadále silný, ovšem více robotizovaný,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
S ohledem na konstantní růst počtu pracujících ve službách lze proto v horizontu 15 let očekávat až dvojnásobný nárůst nových pracovních míst v terciálním sektoru oproti trendu uplynulých deseti let. „Růst kvalifikace bude logicky doprovázen výrazným tlakem na růst mezd. Co je však nutné zdůraznit je fakt, že Česká republika dosud nemá systém celoživotního vzdělávání, který pomáhá ve vyspělých zemích aktivním změnám kvalifikací zaměstnanců,“ říká předseda největší odborové centrály v České republice (ČMKOS).
Až sto tisíc rekvalifikací v horizontu dvou let
Zvýšený počet rekvalifikací však není nutný jen v souvislosti s postupnou transformací ekonomiky z výrobní na znalostní. V roce 2021 s velkou pravděpodobností opět vzroste počet nezaměstnaných v pandemií nejvíce zasažených oborech jako gastronomie a cestovní ruch. Zaměstnanci těchto oborů by proto měli zvážit možnost rekvalifikace do oboru, kde je naopak chronický nedostatek pracovní síly. „Řešením jsou takzvané modularizované rekvalifikace, kdy se rekvalifikant zaměří pouze na ty části kurzu, ve kterých má mezery. Proces rekvalifikace se díky tomu zefektivní a zkrátí až na polovinu dosavadních tři sta vyučovacích hodin. Odhadujeme, že v horizontu dvou let může být potřeba až sto tisíc nových rekvalifikací,“ dodává Jan Wiesner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Dark Side a.s.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
