Ministryně navrhne zrušení superhrubé mzdy až za rok

Senátorům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zrušení superhrubé mzdy mělo být původně součástí daňových změn, které chce Schillerová předložit vládě do dvou týdnů. Ministryně také uvedla, že se po loňském navýšení nechystá další zvyšování podílu obcí na rozpočtovém určení daní, jak by si přáli někteří senátoři.

„Zrušení superhrubé mzdy a snížení daní potřebuje politickou podporu, kterou vláda nemá,“ přiznala členka menšinové vlády ANO v demisi. Opatření chce proto předložit až příští rok s účinností od roku 2020. Letošní daňové změny by měly vycházet pouze z požadavků Evropské unie, uvedla Schillerová. Se zrušením superhrubé mzdy počítalo původně ministerstvo financí od ledna příštího roku. V souladu s programovým prohlášením vlády ji chtělo nahradit zavedením sazby daně z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně chtělo zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy. Podle odborníků oslovených ČTK změny nechají daňové zatížení prakticky na současné úrovni. Opatření kritizovala opoziční ODS, která prosazuje jiná snížení daní.
Letošní daňový balíček podle ministerstva nebude zahrnovat ani chystanou možnost odpočtu tří čtvrtin odvedených pojistných od základu daně pro osoby samostatně výdělečně činné. „Zrušení superhrubé mzdy a související úpravy představují správný a systémový krok, od kterého rozhodně neustupujeme. Neméně důležité pro nás však je, aby vzhledem k prodlouženému připomínkovému řízení a aktuální situaci v Poslanecké sněmovně nedošlo k nejistotě a diskomfortu v zásadních daňových otázkách de facto ještě na přelomu roku,“ dodala v tiskové zprávě Schillerová.
Prozatím tak zůstane u daně z příjmu fyzických osob zavedena superhrubá mzda a patnáctiprocentní daň. Superhrubá mzda vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.
Ministryně také uvedla, že podle současného rozpočtového určení daní (RUD) se jen letos zvýší příjmy krajů a obcí o 22,5 miliardy korun. Proto ministerstvo s dalším navýšení RUD pro obce nepočítá, ovlivnilo by to prý schodek státního rozpočtu. Schillerová připustila pouze změnu navrhovanou Středočeským krajem, který chce zvýhodnit ve výpočtových kriteriích nárůst počtu obyvatel. Kromě Středočeského a Jihomoravského kraje se v ostatních regionech počet obyvatel snižuje, podotkla.
Ministryně v rámci jednání o konvergenčním programu, který se týká přípravy na přijetí eura a který vzal Senát na vědomí, zdůraznila také potřebu přehodnocení systému investičních pobídek. Podle ministryně je potřeba je zaměřit na typy firem a technologií, které ČR potřebuje. „Ne, že to dostane prostě každý, kdo sem přijde,“ dodala Schillerová.
ČTK