Absolventi řemeslných a tradičních potravinářských oborů by si možná již v příštím roce mohli zvýšit kvalifikaci složením mistrovské zkoušky.
Nabízet by ji měly hospodářská a agrární komora, které by za její fungování zodpovídaly. Zkouška by mohla stát v průměru asi pětadvacet tisíc korun. Vyplývá to z návrhu, který předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Záměr je nyní v připomínkovém řízení.
Podle ministerstva průmyslu by se zkouška měla stát dokladem nejvyššího řemeslného mistrovství. Hlásit by se k ní mohli kvalifikovaní pracovníci, kteří v posledních deseti letech pracovali aspoň pět let v dané profesi. Byla by vhodná například pro zedníky, truhláře, krejčí, instalatéry, ale také třeba pro včelaře, vinaře, pekaře či rybáře.
„Konkrétně bude mistrovskou zkouškou ověřováno, zda je zájemce o složení zkoušky schopen navrhnout a vytvořit mistrovské dílo, zda je schopen řídit práci v daném povolání a zda je schopen vést zakázku a vykonávat povolání z hlediska provozně ekonomického a pracovně právního,“ píše se v podkladech k návrhu. Zájemci by mohli skládat i volitelnou část, která by jim otevřela cestu ke kvalifikaci učitele odborného výcviku na středních školách bez nutnosti pedagogického vzdělání.
Záměr předpokládá, že zkouška by stála v průměru kolem 25 tisíc korun. Poplatek by si mohl řemeslník odečíst z daní. Zkoušku by mohli zájemcům platit i zaměstnavatelé. Jejich zástupci zavedení zkoušky podporují. Podle mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánky Filipové by mistři měli následně víc vydělávat a zejména řemeslníci ve věku nad 55 let by získali větší možnosti uplatnění na trhu práce.
Na vytvoření mistrovské zkoušky pracuje ministerstvo průmyslu s ministerstvem školství asi čtyři roky. Podle mluvčí resortu školství Anety Lednové je hotový kvalifikační a hodnoticí standard manažerského minima, který by měl být pevnou součástí zkoušky. Nyní se budou zpracovávat programy dalšího vzdělávání a učební materiály pro přípravu uchazečů, řekla. Ve spolupráci resortů průmyslu a zemědělství by měl vzniknout řídící výbor mistrovských zkoušek, který by pro ně schvaloval pravidla a pro držitele mistrovského listu etický kodex, doplnila Filipová.
Zavedení zkoušky by podle ministerstva průmyslu mělo řešit nezájem mladé generace o řemeslné obory. Zatímco v roce 2005 se v ČR vyučilo například 705 zedníků, loni to bylo 253. Analytik Národního ústavu pro vzdělávání Jiří Vojtěch ale již dříve upozornil, že žáků ubylo ve všech středních školách, což souvisí i s demografickým vývojem.
Podíl přijatých do učebních oborů s výučním listem činil podle Vojtěcha v roce 2008 zhruba 30 procent všech prváků, do září 2012 se postupně zvýšil na asi 32 procent a následoval opět mírný pokles. V posledních třech letech byl stav stabilizovaný. V minulém školním roce činil podíl nových žáků v učebních oborech s výučním listem 29,4 procenta prváků.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
