Koruna podle ekonomů za dvacet pět let obstála, čekají její posilování

Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ale částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet korunu nad dvacet sedm korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové. Před dvaceti pěti lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala koruna volně směnitelnou.
Nejslabší vůči euru byla podle odborníků koruna v březnu 1999, kdy byl její kurz 38,72 koruny za euro. Naopak nejsilnější úrovně dosáhla v červenci 2008, a to 22,88 koruny za euro. „Za posledních deset let byla její průměrná hodnota 26,10 koruny za euro a 21,68 za dolar,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Vůči dolaru byla nejsilnější koruna v červenci 2008, kdy se krátce dostala pod hranici patnáct korun za dolar. Naopak nejslabší byla koncem října 2000, a to nad čtyřiceti korunami za dolar.
Aktuálně se koruna obchoduje těsně nad dvaceti sedmi korunami za euro a kolem 23,10 koruny za dolar.
„Koruna patřila z pohledu vývoje měn našeho regionu k těm úspěšnějším měnám a až na několik výjimek byla spíše určitým nárazníkem proti nepříznivému makroekonomickému vývoji, zatímco v jiných postkomunistických ekonomikách tamní měny případné šoky spíše zesilovaly než tlumily,“ uvedl Seidler. Z dlouhodobějšího pohledu by se koruna podle něj měla vrátit k mírnějšímu posilování. „V tuto chvíli nečekám, že by se koruna podívala opět pod hranici dvacet pět korun za euro dříve než v roce 2023,“ dodal.
Koruna jako volně směnitelná měna podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka jednoznačně obstála. „Stále sice bývá řazena mezi rozvíjející se měny, ale v podstatě je to už jen nálepka. Jde o standardní důvěryhodnou měnu, která nemá dlouhodobé problémy typické pro málo rozvinuté trhy a je slušně stabilní,“ uvedl. Hlavním obecným trendem uplynulého čtvrtstoletí bylo i podle analytika Natland Petra Bartoně postupné zhodnocování koruny.
I hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že řadu let byla koruna považovaná za nejstabilnější měnu v regionu. Od ukončení devizových intervencí ČNB se ovšem vyznačuje kurz vyšší rozkolísaností, což je podle něj prvek nestability pro firmy i domácnosti. „To vytváří konkurenční nevýhodu pro tuzemskou nefinanční sféru vůči subjektům ze zemí eurozóny a mělo by vytvářet tlak na rozhodnutí o přijetí eura. Zatím se ale nezdá, že by existenci koruny zvonil umíráček,“ uvedl.
Devizový zákon z roku 1995 byl podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka důležitým krokem k uvolnění devizových omezení v ČR. Na počátku století koruně podle něj také pomáhala příprava vstupu ČR do EU, které nastalo v květnu 2004. „V dlouhodobějším nadhledu má koruna i nadále prostor k posilování vůči euru. Otázkou však je, zda v nadcházejících deseti letech nedojde ke vstupu ČR do eurozóny, což by znamenalo, že koruna bude nahrazena eurem,“ uvedl.
Bartoň upozornil, že po několika letech postupného zhodnocování se od letošního jara potvrzuje, že relativní znehodnocování koruny je navázáno na míru nejistoty v evropských ekonomikách. „Jakmile se na trhu objeví zásadní léky či očkovací látky proti koronaviru, nejistota se změní a koruna začne opět zhodnocovat,“ uvedl.
Samotný devizový zákon z roku 1995 byl přitom podle Bartoně přelomový. „Šlo o ukončení přídělového systému nedostatkové komodity, kterou komunistická ekonomika nebyla schopna generovat: zahraniční měny. Lidem se konečně přestaly razítkovat pasy kdykoli si šli koupit marky či šilinky, aby si u sousedů mohli koupit kafe. Bylo to také psychologicky potvrzením konce komunismu v další oblasti, kdy otázka devizového příslibu byla hlavním omezením cestování,“ uvedl.
Průměrný kurz koruny v letech 1995-2019

Zdroj: ČSÚ
ČTK