Bankovní rada na svém srpnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny: v souladu s očekáváním finančního trhu. Stabilita úroků není překvapivá: i od těch členů bankovní rady, jež volali po přísnější minulé politice, jsme v uplynulých týdnech slyšeli názor, že čas na signalizační zvýšení úrokových sazeb již uplynul. Převážná část zpráv z české ekonomiky včetně dat o inflaci, cenách výrobců či výkonu HDP v letošním druhém čtvrtletí byla ve směru snižujících se cenových tlaků a slábnoucích inflačních rizik. ČNB naposledy zvýšila své sazby loni v červnu a od té doby je drží beze změny, dnešní rozhodnutí tak znamená stabilitu úroků na devátém měnově-politickém zasedání bankovní rady v řadě.
Trh nyní bude vyčkávat na vyznění nové čtvrtletní prognózy z dílny ČNB, jejíž základní parametry budou prezentovány na dnešní odpolední konferenci bankovní rady. Květnová prognóza ve svém základním scénáři pracovala s poklesem úrokových sazeb v letošním třetím čtvrtletí, podobný obrázek může vykreslit i nová prognóza, bankovní rada ale pravděpodobně nebude chtít se snižováním úroků spěchat. Za nejvíce pravděpodobný scénář považuji stabilitu úroků ČNB i na zářijovém zasedání bankovní rady, v závěrečném čtvrtletí letošního roku se ale může otevřít prostor pro postupné snižování úroků.
Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni 7,00 % je zcela v souladu s očekáváním finančního trhu.Stabilitu úrokových sazeb na srpnovém zasedání trh očekával jednoznačně, neboť zprávy z české ekonomiky, jež přišly v uplynulých týdnech, vyznívaly ve směru poklesu inflace a navíc i od jestřábích členů bankovní rady zazněl názor, že čas pro mírné signalizační zvýšení úroků již uplynul ve druhém čtvrtletí.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve druhém čtvrtletí, samotný červen nevyjímaje, zpomalil výrazněji, než co předpokládala prognóza ČNB zveřejněná počátkem května. Viditelně se zpomaluje meziroční růst výrobních cen v průmyslu, ceny v zemědělství dokonce meziročně silně klesají a jak zemědělství, tak průmysl hlásí výraznější pokles cenových tlaků, než předpokládala květnová prognóza z dílny ČNB. Předběžný údaj o HDP za letošní druhé čtvrtletí hlásí jen nepatrný mezikvartální růst HDP a mezikvartální stagnaci spotřeby domácností, což představuje o něco slabší výsledky, než očekávala květnová prognóza ČNB.
Zmíněné zprávy naznačují, že se inflační tlaky a rizika v české ekonomice zmírňují, což by samo o sobě mohlo vést k debatě o postupném uvolňování měnové politiky. Bankovní rada ale ohledně otázky snižování úrokových sazeb zůstává opatrná v souvislosti s možnými inflačními riziky spojenými s růstem mezd a vývojem veřejných rozpočtů.
Na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady bude prezentována čerstvá kvartální ekonomická prognóza z dílny ČNB. Velmi pravděpodobně bude snížen výhled pro výkon HDP v letošním roce: květnová prognóza ČNB počítala s růstem HDP 0,5 %, skutečný výkon české ekonomiky ale bude asi blízký celoroční stagnaci. Z pohledu trhu bude důležité, zda ČNB pro rok 2024 i nadále očekává návrat inflace do oblasti dvouprocentního cíle. Květnová prognóza počítala se zahájením procesu snižování úrokových sazeb v letošním třetím čtvrtletí a je dost možné, že podobný obrázek vykreslí i čerstvá prognóza, kterou bude ČNB prezentovat dnes odpoledne.
Bankovní rada si ale aspoň pro nejbližší období zachová svůj odmítavý postoj vůči snižování úroků a ponechá tak své sazby beze změny pravděpodobně i na příštím zasedání koncem září.
I nadále ovšem zastávám názor, že pokud detailní údaje o HDP a data o mzdách za druhé čtvrtletí, jež budou k dispozici na přelomu srpna a září, ukáží, že růst mezd zůstává v přijatelné oblasti, a že ze strany spotřeby domácností nepřicházejí inflační rizika, tak se v závěrečném čtvrtletí otevře prostor pro snižování úroků.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
