Ke splácení půjček Češi využívají méně než třetinu příjmů

Celkem osmdesát procent lidí si na splácení půjček vyhrazuje méně než třetinu svých příjmů. Vyplývá to z průzkumu agentury GfK pro společnost Provident Financial, která poskytuje krátkodobé půjčky. Průzkumu se v ČR zúčastnilo pět set respondentů.
Česká národní banka rozšíří od října pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu domácnosti. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat nejvýše 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.
Podobně jako Češi jsou na tom Poláci a Maďaři, naopak téměř pětina Rumunů na úhradu splátek využívá 30 až 50 procent svých financí, což je v porovnání s Čechy dvojnásobek.
I další data z průzkumu naznačují, že se většina Čechů rozhoduje ohledně půjček uváženě. Na 83 procent z těch, kteří si vzali půjčku nebo o ní uvažují, uvedlo, že by si nepůjčili více, než jsou schopni splatit. Na 80 procent své závazky bez obtíží splácí. Naopak jen 14 procent respondentů přiznalo problémy se splácením půjčky.
„Z dlouhodobého zkoumání české populace nám vychází, že stále více lidí poměřuje své příjmy a výdaje a půjčuje si zodpovědněji než kupříkladu před deseti lety lety,“ komentoval výsledky průzkumu hlavní analytik Providentu Tomáš Černý.
Nejvíce Čechů je ochotno vzít si půjčku na nákup auta (63 procent), úpravy v domácnosti (59 procent) a nečekané výdaje (49 procent). Naopak jen mizivé procento si půjčuje na zábavu a koníčky (sedm procent) či na běžné výdaje (pět procent). „Podobný trend zaznamenáváme také u půjček na dovolenou. Podle našich interních dat si na ni berou úvěr pouze dvě procenta lidí,“ dodal Černý.
V rámci hospodaření s penězi Češi plánují, za co budou utrácet. Všechny výdaje plánuje 35 procent lidí, 41 procent řeší pouze větší výdaje. Naopak 22 procent lidí se výdajovou stránkou vůbec nezajímá a utrácí peníze spontánně. Z průzkumu vyplývá, že s plánováním výdajů si nelámou hlavu zejména mladí lidé. Ve skupině 18 až 24 let jde o 29 procent respondentů, což je o sedm procentních bodů více, než činí průměr v české populaci.
ČTK