Jak si udržet bystrou mysl i ve vyšším věku? Anthony Fredericks, 78letý bývalý profesor a autor více než 180 knih, odhalil pět jednoduchých každodenních návyků, které mu pomáhají mít paměť „ostrou jako břitva“. A co na to věda? Pojďme se podívat, jak můžeme inspirovat sami sebe a proč je péče o mozek klíčová i z ekonomického hlediska.
Mít v 78 letech paměť, která by mohla konkurovat mnoha mladším, zní jako sen. Přesto to Anthony Fredericks, americký profesor a plodný spisovatel, dokazuje každý den. V rozhovoru pro CNBC odhalil své tajemství – pět každodenních návyků, které nejen posilují jeho mysl, ale jsou podloženy i vědeckými poznatky. A co víc, když se podíváme na situaci v Česku, zjistíme, že péče o kognitivní zdraví není jen osobní záležitostí, ale i společenskou výzvou. Jak tedy můžeme chránit svůj mozek a proč bychom na tom měli všichni pracovat?
Zkoumání neznámého a další triky: Co dělá Fredericks?
Anthony Fredericks není žádný nováček, pokud jde o mentální výzvy. S více než 180 knihami na kontě má za sebou život plný učení. Jeho první návyk je příznačný – „proměnit nevědomost v raketové palivo“. Každý den věnuje 10 minut zkoumání tématu, o kterém nic neví, a zapíše si tři nová fakta. Je to jako malá výprava do neznáma, která stimuluje mozek. Druhý trik? Klade si absurdní otázky typu „co kdyby“. Těchto pět minut „divergentního myšlení“ rozvíjí kreativitu.
Dále se Fredericks dívá na svět s údivem – podniká takzvaná mikro-dobrodružství, třeba návštěvu nového místa, což snižuje stres a podporuje zvědavost. Čtvrtý návyk je „žánrová ruleta“ při čtení – míchá různé styly a témata, aby si budoval kognitivní rezervu, tedy schopnost mozku odolávat poškození. A nakonec si vše zapisuje. Tyto záznamy nejen posilují paměť, ale pomáhají i sebereflexi. Jak jednoduché, a přitom účinné!
Věda za návyky: Funguje to opravdu?
Není to jen osobní příběh. Vědecký konsenzus, jak uvádí studie z amerického National Institute on Aging (NIA) a evropských programů jako Horizon Europe, potvrzuje, že mentální stimulace, fyzická aktivita, kvalitní spánek či vyvážená strava skutečně posilují neuroplasticitu – schopnost mozku přizpůsobovat se a vytvářet nová nervová spojení. Fredericksovy návyky zapadají do konceptu COACH, který navrhl neurovědec Daniel Levitin. Ten zahrnuje zvědavost, otevřenost, sociální vazby, svědomitost a zdravé návyky. Není to tedy žádná alchymie, ale logický přístup.
Představte si mozek jako sval. Pokud ho netrénujete, ochabne. Ale když ho pravidelně zatěžujete – třeba učením nových věcí nebo kreativními otázkami – roste jeho odolnost. A co víc, sociální interakce a objevování nového, jak zdůrazňuje teorie sociální rezervy, mohou být stejně důležité jako křížovky nebo sudoku.
Česko a stárnoucí populace: Proč je to důležité?
Když se podíváme na situaci u nás, zjistíme, že péče o mozek není jen otázkou osobního pohodlí. Podle dat České alzheimerovské společnosti (ČALS) má více než 70 % seniorů obavy ze ztráty soběstačnosti, často spojené s kognitivním poklesem. A není divu. Náklady na péči o pacienty s demencí dosahují v ČR přes 1,5 miliardy korun ročně, přičemž u jednoho pacienta v domácí péči se pohybují mezi 30 a 50 tisíci korun měsíčně, jak uvádí statistiky ČALS. Do roku 2035 se navíc očekává zdvojnásobení počtu lidí s demencí.
Připomeňme si, jak jsme na tom byli před deseti lety. Tehdy byla péče o seniory často podceňována, náklady rostly, ale prevence zaostávala. Dnes máme Národní akční plán pro Alzheimerovu chorobu 2020–2030 a organizace jako Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) nebo Česká gerontologická a geriatrická společnost (ČGGS) rozvíjejí programy a osvětu. Přesto je jasné, že demografický tlak – očekávaný růst počtu seniorů o milion do roku 2050 – nás nutí jednat rychleji. Kvalita života seniorů, kde ČR v roce 2024 obsadila 16. místo v Global Retirement Index, je sice dobrá, ale udržet ji bude výzva.
Inovace a otázky: Kam směřujeme?
Svět se mění a s ním i přístup ke zdraví mozku. Mezinárodní trendy, jak ukazují projekty EU Horizon Europe, směřují k personalizovaným programům založeným na umělé inteligenci (AI) nebo virtuální realitě (VR). V Česku se rozvíjí koncept „sociálního předepisování“, kdy lékaři doporučují seniorům účast v komunitních aktivitách, aby se vyhnuli izolaci. Zní to skvěle, ale někteří odborníci varují před přehnanými očekáváními od technologií, které nejsou vždy dostatečně ověřeny, jak uvádí zprávy Alzheimer Europe.
A co my? Můžeme se inspirovat Fredericksem a zkusit jeho triky. Nebo se zapojit do kurzů, které nabízí třeba Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ). Ale pravda je, že bez systémové podpory – ať už jde o finance, nebo legislativu – bude těžké zajistit, aby se prevence stala běžnou součástí života seniorů.
Mozek jako investice do budoucnosti
Anthony Fredericks nám ukazuje, že i v 78 letech může být mysl bystrá, pokud na ní pracujeme. Jeho pět návyků – od objevování nového po zapisování myšlenek – není jen inspirací, ale i výzvou. V Česku, kde stárnoucí populace a rostoucí náklady na péči o seniory tlačí na změnu, je prevence kognitivního poklesu víc než nutností. Ať už jde o osobní úsilí, nebo systémová řešení, jedno je jasné: investice do zdraví mozku se vyplatí – nejen jednotlivcům, ale i celé společnosti.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: https://www.cnbc.com/2025/08/30/im-78-years-old-and-my-memory-is-razor-sharpi-do-5-things-every-day.html, ČALS, NUDZ, Natixis Investment Managers.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
