Inflace v ČR – září 2024 

Faktem je, že v září překvapilo zejména zvýšení cen některých potravin a výrazněji stouply také ceny vzdělávání, které sice rostou v září vždycky, letos byl ale zdražilo školné a školkovné o více než 10 % (loni zhruba o 5 %). Zlevnily naopak dovolené a hlavně pohonné hmoty, což ovšem nemělo v měření inflace takovou váhu, aby to vyrovnalo růst cen mléka, másla a dalších základních potravin. 

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly – do údaje za celý rok se tedy promítají cenové pohyby z konce loňského roku, což se dalo předpokládat a není to velkým překvapením.   

Meziroční srovnání

Významná je zejména skutečnost, že za období od září 2023 do září 2024 poprvé od loňského listopadu vzrostly ceny potravin. Netýká se to všech druhů, ale například máslo podražilo o 42,5 %, čokoláda o 22 % a mléko zhruba o 20,3 %. Ceny potravin tak za rok vykazují růst celkem o 0,6 %, když ještě o měsíc dříve v celém oddíle potravin a nealkoholických nápojů ceny meziročně klesly o 1,6 %. Například ceny ovoce (v srpnu klesly o 2,4 %), v září naopak o 2,8 % vzrostly, stejně jako ceny zeleniny, kde byl srpnový pokles o 2 % vystřídán růstem o 3,1 %. Ceny pohonných hmot naopak meziročně klesly – v září o 11,2 %, v srpnu o 4,1 %. Obě tyto komodity jsou ovšem poměrně volatilní, ceny potravin se mění podle sezóny, úrody u nás a momentálních nálad a pohybů na světových trzích, ceny pohonných hmot jsou vyloženě závislé na situaci na světovém trhu. Největší váhu v celkovém meziročním růstu cen měly v září opět ceny, související s bydlením. Nájemné z bytů stouplo o 6,4 %, což zahrnuje jak změny starších nájemních smluv, tak uzavírání nových. Dál pokračoval růst cen nových nemovitostí, což se projevuje v růstu cen tzv. imputovaného nájemného (o 1,4 %). Podražilo rovněž zboží a služby pro běžnou údržbu bytů (o 4,0 %) a rostly i ceny vodného (o 10,9 %), stočného (o 13,4 %), elektřiny (o 8,8 %) a tepla včetně TUV (o 6,9 %). Pokles cen zemního plynu (o 4,2 %) a pevných paliv (o 0,9 %) na celkovém růstu nákladů domácností na bydlení mnoho nezměnil. Zároveň vzrostly ceny stravovacích (o 6,9 %) a ubytovacích (o 8,8 %) služeb, ceny lihovin (o 5,0 %), piva (o 5,1 %) a tabákových výrobků (o 6,6 %). Levnější bylo naopak víno (o 4,1 %). Ceny zboží celkově vzrostly o 1,2 %, ceny služeb o 5,0 %. I když zde mluvíme o vývoji cen v září 2024, pořád jsou to změny cen za celý rok – tedy i u komodit, jejichž ceny se v samotném září vyvíjely jinak. Pro celkový obrázek je tedy důležité uvážit i aktuální vývoj cen v samotném měsíci září. 

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,4 %. Zlevnily dovolené (o 20,9 %), což je na konci sezóny celkem pochopitelné a levnější byly rovněž pohonné hmoty (o 4,8 %). Překvapivý byl naopak růst cen potravin, zejména másla (o 16,0 %), mléka (o 14,1 %), drůbežího masa (o 4,1 %), zeleniny (o 2,1 %) a ovoce (o 1,3 %). Ceny zboží v září úhrnem klesly o 0,1 % a ceny služeb o 0,8 %.

Mezinárodní srovnání

V rámci EU se porovnává růst cen ukazatelem HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen), který je zjišťován podle metodiky, stejné ve všech zemích. Podstatným rozdílem mezi HCPI a naším indexem spotřebitelských cen CPI) je tzv. imputované nájemné (tedy nájemné, které by platili lidé, bydlící ve svých bytech), které má v našem indexu váhu 10 % a v HCPI zahrnuto není. HCPI je většinou zhruba o 0,1 – 0,2  

Srovnatelné údaje z evropských zemí jsou tedy k dispozici vždy později, lze však pracovat s předběžnými výpočty a bleskovými odhady Eurostatu. Podle nich klesl HICP v září v Česku meziměsíčně o 0,5 % a zároveň meziročně vzrostl o 2,8 % (v srpnu o 2,4 %). Za celou Eurozónu vzrostly ceny meziročně v září o 1,8 %, z toho nejvyšší inflace byla v Belgii (4,5 %) a nejnižší v Irsku (0,2 %). Je to po třech letech (od poloviny roku 2021) poprvé, kdy se meziroční inflace v Eurozóně dostává pod dvouprocentní inflační cíl. Obdobná situace jako v Eurozóně je podle odhadů v září i v celé EU (27 zemí):

V Evropě (a zejména v Eurozóně) lze tedy mluvit o pokračující dezinflaci, za kterou analytici vidí především pokles cen energií, které se meziročně snížily v srpnu o 3 % a v září o dalších 6 %. Klesají i další spotřebitelské ceny, očekává se tedy snižování úrokových sazeb ECB, které jsou momentálně na úrovni 3,5 % (srovnejme se základní sazbou ČNB ve výši 4,25 %).  

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

Údaje o inflaci za září 2024 nevypadají sice tak optimisticky, jako v červenci a v srpnu, ale i tak potvrzují postupné uklidňování cenové hladiny jak u nás, tak i v okolních zemích. Pozornost se logicky upíná k růstu ekonomik, neboť nízká inflace poblíž inflačního cíle centrálních bank slibuje pokles úrokových sazeb a prostor pro oživení investic a zvýšení výkonů. Slibný je – v českých podmínkách – i postupný růst maloobchodního obratu, neboť zájem veřejnosti o vyšší nákupy znamená přímý příspěvek k růstu HDP. Je ovšem otázkou, jak dlouho růst spotřeby domácností vydrží a jak velkého okruhu spotřebitelů se vlastně týká. Na jedné straně rostou reálné mzdy, ale roste také zadlužení domácností a náklady, kterým se mnozí lidé prostě nevyhnou – totiž náklady na bydlení, což vede k úspornému chování vůči jiným nákladům – na potraviny, oblečení, kulturu atd. 

Reálně lze dnes očekávat, že se inflace ke konci roku dostane na úroveň 3 % a počátkem roku 2025 bude opět klesat ke 2 %. K tomu ještě jedna poznámka: v září nás zasáhly ničivé povodně, mluví se o škodách za vyšší desítky miliard. Soudě podle dosavadních zkušeností to však na makroekonomickou situaci vliv mít nebude. Dostáváme se do lepší kondice a lze si jen přát, aby toho české firmy dokázaly využít. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla 

Mohlo by vás také zajímat: