Spotřebitelské ceny stouply v prosinci meziročně o 3 %, což pro srozumitelnost znamená, že na konci roku 2024 byly spotřebitelské ceny v průměru o 3 % vyšší než na konci roku předešlého.  K dispozici jsou ještě dvě čísla: během samotného prosince 2024 ceny klesly o 0,3 % a průměrná míra inflace za celý loňský rok (2024) byla 2,4 %. To je v řadě stejných údajů číslo nejnižší za posledních 6 let a tím asi nejlépe dokládá, že k utlumení růstu cen skutečně dochází. 

Meziroční srovnání

Za jediným číslem meziročního cenového indexu je ovšem nutné vidět na 700 druhů zboží a služeb, jejichž ceny se vyvíjely různě v různých částech roku. Některé klesaly, jiné stagnovaly, ale proti tomu tu byly ceny rostoucí a to poměrně silně: citelné to bylo zejména u bydlení a potravin. Celkově byly potraviny meziročně dražší o 1,7 %, přičemž nebylo možné přehlédnout například zdražení vajec o 36,3 % (v listopadu o 31,7 %), olejů a tuků o 16,9 % (v listopadu o 10,0 %), ovoce o 5,9 % (v listopadu o 2,8 %), čokolády o 28,0 % (v listopadu o 15,8 %) a nealkoholických nápojů o 5,9 % (v listopadu o 4,3 %). Další položky, které meziročně zatížily rozpočty domácností, souvisejí s bydlením. Stouplo nájemné z bytů o 6,2 %, běžná údržba bytů se prodražila o 4,1 %, vodné stouplo o 10,9 %, stočné o 13,4 %, ceny elektřiny o 8,0 %, tepla a teplé vody o 8,5 %.  Z klesajících cen v loňském roce lze připomenout zejména cenu zemního plynu, která klesla o 5,5 % a ceny pohonných hmot, které zlevnily za rok o 2,6 % (v listopadu o 7,6 %). Do mezroční inflace se promítly i ceny nových nemovitostí, neboť se z nich odvozuje cena vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné stouplo o 1,7 %). K poklesu došlo u ceny vína o 2,3 % a viditelně i u oděvů o 0,4 % a obuvi o 2,3 %. Naopak zdražily  stravovací služby o 6,4 %, ubytovací služby o 9,0 %. A dovolené all inclusive o 4,9 %. Ceny zboží vzrostly za rok celkově o 1,7 % a ceny služeb o 5,0 %.

Meziměsíční srovnání

Během samotného prosince 2024 spotřebitelské ceny celkově klesly o 0,3 %. Zasloužily se o to především ceny některých potravin, zejména, ovoce, zeleniny, masa a například vína, přičemž tato zlevnění byla celkově výraznější než růst cen některých jiných druhů potravin, například brambor nebo másla. Ceny zboží v prosinci úhrnem klesly o 0,5 %, ceny služeb zůstaly na úrovni měsíce listopadu. Zde stojí za zmínku, že zjišťování konkrétních cen se provádí každý měsíc ve zhruba 8.500 prodejnách včetně maloobchodních řetězců, kamenných prodejen asijských prodejců a dalších. Každý měsíc se zjistí kolem 30.000 konkrétních cen, přičemž zhruba jednu třetinu zjišťují terénní pracovníci přímo v prodejnách, další třetinu získávají statistici z pokladen supermarketů a zbývající ceny jsou sledovány centrálně neboť jsou pro celou republiku stejné (např. ceny cigaret), dají se zjistit z různých výkazů či z internetových nabídek. Šetření je stabilně rozděleno do 35 okresů, výběr respondentů má jasné sociodemografické parametry a probíhá každý měsíc od 1. do 20. dne. Metodicky je tedy dobře oščetřeno, aby celková čísla odpovídala situaci. 

Mezinárodní srovnání

 Prom účely mezinárodního srovnání se používá ke zjištění inflace trochu jiná metodika, proto se také liší název výsledného produktu. HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) ukazuje podle předběžných výpočtů za prosinec na  meziměsíční pokles cen o 0,3 % a meziroční růst o 3,3 % (v listopadu bylo tempo nižší: 3,1 %). Za celou Eurozónu (země, které platí společnou měnou) jsou k dispozici bleskové odhady Eurostatu, podle kterých byla v prosinci meziroční inflace celkově na úrovni  2,4 % (v listopadu 2,2 %). Konkrétní země jsou uvedeny v následující tabulce – nejvyšší byla meziroční inflace v prosinci v Chorvatsku (4,5 %), nejnižší v Irsku (1,0 %). 

Zatímco v ČR máme k dispozici již konečné údaje o inflaci, v rámci EU se jedná o údaje předběžné. Zpracování podkladů z více zemí zabere pochopitelně víc času, ale údaje jsou to i tak velmi důležité. Využívají je jak centrální banky, tak i komerční instituce k analýzám vývojových trendů a odhadům budoucího vývoje. V tomto ohledu je velmi cenné i rozhodnutí Českého statistického úřadu, který bude v letošním roce zveřejňovat předběžný odhad indexu spotřebitelských cen. Poprvé se tak stane 6. února, kdy bychom měli mít odhad vývoje cen v lednu.   

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

Ohlédnutí za uplynulým rokem je numericky uspokojivé. Růst cen zpomalil a umožnil centrální bance snížit úrokové sazby a tedy vytvořit větší prostor pro růst ekonomiky. Ke skutečnému oživení má však česká ekonomika ještě dost daleko a ani riziko inflace není zcela zažehnané. To ostatně dala centrální banka jasně najevo, když se rozhodla ponechat sazby minulý měsíc beze změny a přerušila tak jejich snižování. 

Silnými zdroji inflace byly ceny kolem bydlení a ceny ve službách – zejména ubytovacích, stravovacích a kulturních. Pokud jde o bydlení, jednou z příčin je dlouhodobý nedostatek bytů, který zvyšuje ceny nemovitostí i nájemné. Růst cen ve službách si lze vysvětlit tím, že poskytovatelé cítí stále dostatečně silnou poptávku a že zákazníci jsou ochotni vyšší ceny platit. Tento zdroj dodatečných příjmů není ovšem nekonečný. Za pozornost v této souvislosti rozhodně stojí růst nezaměstnanosti, který je zatím sice jen drobný, ale může být v krátké době nepříjemným průvodním jevem slabého růstu ekonomiky. Prognózy jsou sice stále ještě celkem optimistické, ale to se může v letošním roce snadno změnit. Lze si tedy přát, aby inflační tlaky polevily tak, že ČNB sníží dále úrokovém sazby, že tak učiní i komerční banky a že firmy z dostupnějších úvěrů zafinancují ekonomický růst. Nižší úrokové sazby by se samozřejmě dotkly nepříjemně i úročení vkladů v bankách, ale to by koneckonců mohl být impuls k vyšší spotřebě domácností.  

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla