Finsko posiluje severní hranici NATO proti ruské hrozbě

Finsko se v posledních letech proměnilo z neutrálního pozorovatele v bezpečnostní pevnost na severu Evropy. Důvod je jasný – obavy z ruské agrese, které se po invazi na Ukrajinu v roce 2022 staly více než reálnými. Tato severská země s pouhými 5,5 miliony obyvatel disponuje armádou, která v poměru k velikosti populace patří k nejsilnějším v Evropě. A teď je její role v NATO klíčovější než kdy dřív.

Historická lekce a nová realita

Představte si zemi, která si pamatuje hořké lekce Zimní války z let 1939–1940, kdy se musela postavit obrovskému sousedovi – Sovětskému svazu. Finsko tehdy ukázalo, že i malý národ může vzdorovat, a tato zkušenost formovala jeho obrannou politiku na desetiletí. Po druhé světové válce zvolilo neutralitu, aby neprovokovalo Moskvu, ale po roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se vše změnilo. Neutralita skončila a Finsko se v dubnu 2023 stalo členem NATO. S tím přišla i odpovědnost za hranici, která je dnes nejdelší linií mezi Aliancí a Ruskem.

Oproti minulosti, kdy se Finsko spoléhalo hlavně na sebe, teď hraje klíčovou roli v kolektivní obraně. Země má přibližně 23 850 vojáků v aktivní službě a mobilizační potenciál až 280 000 rezervistů. To je působivé číslo, zvlášť když si uvědomíme, že jde o národ menší než Česká republika. A co víc, Finsko dlouhodobě investuje přes 2 % HDP do obrany – v roce 2024 to bylo 2,4 % a na summitu NATO v červnu 2025 se zavázalo směřovat až k 5 % HDP, z čehož 1,5 % půjde na kyberbezpečnost a infrastrukturu.

Modernizace a cvičení: Finsko se připravuje na všechno

Když se podíváme na konkrétní kroky, Finsko nešetří. Právě teď probíhá nákup 64 stíhacích letounů F-35A, které mají v letech 2025–2032 nahradit zastaralé stroje F/A-18. Jde o investici, která má zajistit vzdušnou převahu v arktické oblasti – strategicky klíčové zóně. K tomu přidává posílení hranic, včetně fyzických bariér proti nelegální migraci, kterou Finsko vnímá jako jednu z hybridních hrozeb ze strany Ruska.

A co vojenská cvičení? Jen v roce 2025 se Finsko účastní řady manévrů, jako jsou Atlantic Trident 25, kde s USA, Velkou Británií a Francií trénuje taktiku moderních stíhaček, nebo Baana 25, kde finské a nizozemské síly procvičují přistání na dálnicích. To je ukázka tzv. rozptýlených operací – strategie, která má zajistit, že armáda zůstane funkční i při zničení klasických letišť. Zajímavé je, že na těchto cvičeních se podílí i Česká republika, což ukazuje, jak hluboce jsme jako člen NATO propojeni.

Rusko reaguje

Na druhé straně hranice však není klid. Rusko, které vstup Finska do NATO označilo za nepřátelský akt, posiluje svou vojenskou přítomnost v Leningradské a Murmanské oblasti. Podle dostupných informací buduje nové základny a rozmisťuje dělostřelecké brigády s asi 2000 vojáky. Je to jen demonstrace síly, nebo reálná příprava na konflikt? Přinejmenším to zvyšuje napětí v regionu a nutí Finsko i celé NATO zůstat ve střehu.

Kromě klasické vojenské hrozby čelí Finsko i hybridním útokům – od kybernetických úderů po organizovanou migraci jako nástroj destabilizace. Jak ukazují zkušenosti z posledních let, Rusko tyto metody ovládá a neváhá je použít. Otázka zní: dokážeme jako Aliance na takové výzvy odpovědět dostatečně rychle?

Možná si říkáte, že finská hranice je od nás daleko. Ale v absolutních číslech i geopolitickém kontextu je jasné, že bezpečnost severní Evropy se týká i nás. Posílení severního křídla NATO znamená větší stabilitu pro celou Alianci, včetně České republiky. Zároveň to ale přináší tlak na plnění našich vlastních obranných závazků – ať už jde o finanční příspěvky, nebo účast na společných cvičeních.

Navíc, jak ukazují trendy, obranný průmysl otevírá nové příležitosti i pro české firmy. Spolupráce s Finskem a dalšími členy NATO může přinést kontrakty a inovace, což je v době ekonomické nejistoty vítaná zpráva. Na druhou stranu, musíme být připraveni na to, že rostoucí napětí s Ruskem může mít dopady i na naši bezpečnostní situaci – třeba formou hybridních hrozeb, které neznají hranice.

Když se podíváme dopředu, Finsko bude pravděpodobně pokračovat v posilování svých obranných kapacit až do roku 2030. Na základě dostupných analýz lze odhadovat několik scénářů. V tom optimistickém se podaří udržet stabilitu díky silnému odstrašení a interoperabilitě NATO. V horším případě můžeme čelit eskalaci napětí, ať už formou hybridních útoků, nebo dokonce otevřených incidentů. A pak je tu možnost „zamrzlého konfliktu“, kdy hranice zůstane silně militarizovaná a nedůvěra přetrvá.

Ať už se situace vyvine jakkoli, jedno je jisté – Finsko jen tak nezmizí z radaru geopolitických událostí. A my, jako součást NATO, musíme být připraveni hrát svou roli. Bezpečnost není jen otázkou severní Evropy, ale společným závazkem, který nás všechny spojuje.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický