Filmaři už za půl roku vyčerpali osm set milionů na pobídky

Státní fond kinematografie proto 15. července přerušil přijímání nových projektů.

„Zatím na období tří měsíců do 15. října. O dalším postupu jednáme s ministerstvem kultury,“ sdělila ČTK ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková. Mluvčí ministerstva Martha Häckl ČTK řekla, že úřad bude v rámci vyjednávání o rozpočtu pro rok 2020 usilovat o zvýšení výdajů na filmové pobídky o 500 milionů korun.

I když ČR poskytuje jednu z nejnižších pobídek v Evropě, přesto eviduje mimořádný zájem o natáčení. Důvodem je přetlak poptávky po výrobě, který se projevuje celosvětově. Za zvýšenou poptávkou stojí zejména nový trend obrovských investic do vlastní výroby ze strany on-line platforem, jako jsou Netflix či Amazon – a týká se to zejména výroby dlouhých a nákladných seriálů.
Loni zahraniční štáby v Česku utratily pět miliard korun, výroba seriálů měla na celkovém objemu zahraniční produkce podíl kolem 65 procent. Přibližně stejné sumy se utratí letos. „V současné době bychom potřebovali navýšit o 500 milionů korun, aby se mohly začít natáčet projekty, u kterých evidujeme zájem o natáčení v ČR a které by přinesly další čtyři miliardy do konce letošního roku,“ uvedla Fraňková.
„Je v zájmu ČR zareagovat rychle a najít prostředky na uspokojení této poptávky, aby mohla nadále profitovat z ekonomického přínosu pobídek,“ uvedla Fraňková. Doufá, že se podaří pobídky brzy znovu otevřít – bez dlouhodobého negativního dopadu na vzkvétající český filmový průmysl a na něj navázané malé a střední firmy a také na důvěryhodnost pobídkového systému v ČR.
V ČR jsou pobídky od roku 2010, vrací se při nich filmařům 20 procent nákladů a stát na ně v posledních letech dává 800 milionů korun. V evropských zemích jde často o 25 až 30 procent, některé státy vracejí i 40 procent investic zahraničních štábů. Už několik let se mluví o tom, že zejména americké filmové štáby opouštějí dříve hodně využívané české služby a jezdí třeba do Maďarska, které nabízí aktuálně 30 procent. Malta poskytuje vratku ve výši 30 až 40 procent, Belgie 42 procent, Rumunsko až 45 procent.
„Památky jsou fajn, práce českých filmařů je fajn, ale za rozdíl 20 procent se dá natočit další film, třeba půlka Žižky nebo pět českých filmů,“ upozornila na setkání v červenci v Karlových Varech Fraňková na to, že navzdory vyhlášeným kvalitám českých filmových profesionálů a oblíbeným památkám se producenti nakonec rozhodují podle ceny.
Díky velkému zájmu filmařů o natáčení v Česku také loni český audiovizuální trh dosáhl svého maxima a činil 8,2 miliardy korun. Poprvé překonal rekordní hodnotu 7,6 miliardy korun z roku 2003, které dosahoval před zavedením filmových pobídek v Maďarsku a dalších evropských zemích. V roce 2017 byl objem českého audiovizuálního trhu 6,329 miliardy korun.
ČTK