Jednoznačně odmítavou reakci vyvolal v uplynulých týdnech mezi odbornou veřejností i rozhodující částí zákonodárců návrh na povinnou evidenci dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.
Pocházel z nevysychající studnice nápadů ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) a dílny jejího týmu.
V Poslanecké sněmovně sice prošel pod pláštíkem stavu legislativní nouze v podobě předem neprojednaných přílepků k návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, senátoři však při svém projednávání dne 25. února absolutní většinou rozhodli o jejich vypuštění. O den později, při opětovném projednávání v Poslanecké sněmovně, nakonec nebyla schválena ani senátní verze ani původní verze s přílepky.
Stranická kolegyně paní Maláčové, poslankyně Alena Gajdůšková, však tyto pozměňovací návrhy zkouší znovu vrátit do hry. Zavedena má být povinná evidence dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti pod sankcí až jednoho milionu korun a povinnost hlásit nová a uvolněná pracovní místa.
Paní ministryně Maláčová tvrdí, že jde pouze o to převést údaje, které již zaměstnavatelé mají, do elektronické podoby a odeslat. Jednoznačně ale jde o novou administrativní povinnost, která zabere čas a náklady a musela by být promítnuta i do informačních systémů zaměstnavatele.
Pro ty je každopádně každá oznamovací povinnost agendou navíc.
Oznámení u jednoho pracovníka může trvat jen pár minut, ale pokud jste například zaměstnavatel, který využívá převážně práce studentů, může toto opatření vést k nepředstavitelné administrativní zátěži, kterou si poslanci nejsou schopni představit, nebo ji záměrně ignorují.
Zátěž nemusíme vnímat jen jako ztrátu času, ale také peněz. Kromě činnosti účetních naroste práce vývojářům, kteří budou muset hlášení implementovat do mzdových systémů.
Sankce ve výši jednoho milionu korun je pak dovršením naprostého odtržení od reality.
Dále bychom se mohli zmínit také o hlášení volných pracovních míst na úřad práce: Je to opět pouze zbytečná agenda pro zaměstnavatele bez jakéhokoliv smyslu.
Zaměstnavatelé by měli mít úřad práce pouze jako možnost, když se jim na pozici nikdo nehlásí nebo když vyloženě chtějí kandidáta z úřadu práce.
Argument snížení nezaměstnanosti je další nesmysl. Rovnice, že každý pracovník vedený na ÚP má zájem pracovat, neplatí.
Povinnost oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti by znamenala mimo jiné i přepracování pracovních postupů. V praxi je běžnou záležitostí, že jsou tyto dohody předávány ke mzdovému zpracování – často externí účetní – až na konci měsíce, neboť jedinou povinností, v souladu s jejich flexibilitou, je jen odvést srážkovou daň. Administrativní zátěž by se tímto skutečně významně zvýšila.
V průběhu projednávání nebyla navíc vůbec vysvětlena drakonická pokuta za porušení evidence těchto dohod. Argument, že jde o maximální hranici, neobstojí. Pokud by došlo k drobnému provinění, mohl by stát argumentovat, že pokuta ve výši deset procent z maxima je v pořádku, ale to by ve svém důsledku znamenalo sankci ve výši 100 tisíc korun.
A ta by mohla být pro některé podnikatelské subjekty za stávajících okolností, kdy je drtí koronavirová krize, likvidační.
TEREZA SVATOŠOVÁ, Payroll & HR Manager Apogeo Group
Foto 1: Pixabay
Foto 2: poskytnuto Terezou Svatošovou
Zdroj: Spindoctors s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
