Dostupnost bydlení je v ČR nejhorší z EU

Nízká výstavba, zdražující byty a rekordně vysoké hypoteční sazby. To všechno vede k neustálému zhoršování dostupnosti vlastního bydlení. Podle aktuálních dat Indexu prosperity Česka sestavovaného Českou spořitelnou je ČR v dostupnosti bydlení dokonce nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Moc dobře si nevede ani v dalších ukazatelích týkajících se bydlení. Celkově je tak ČR v úrovni bydlení mezi zeměmi EU až na 21. příčce. 

Katastrofální je hlavně cena bytů a domů v porovnání s příjmy. Podle statistického serveru Numbeo.com potřebují Češi na pořízení vlastního bydlení 15,4 ročního platu, což je řadí až úplně na poslední místo v celé EU. Například první Dánové si bydlení pořídí už za 6,6 ročního platu. O čtyři roky dříve si bydlení pořídí i v sousedním Slovensku, které je přitom v celkové úrovni bydlení na úplně poslední příčce.

Situace se navíc postupně zhoršuje, protože ceny nemovitostí rostou. Jen ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla cena nového bytu v Praze meziročně o vysokých 22 procent. Rekordně vysoké jsou také úrokové sazby u hypoték, které už překročily dlouho nevídanou šestiprocentní hranici. Zásadně se tak propadá počet těch, kteří na vlastní bydlení dosáhnou.

Zásadní problém představuje extrémně složitá stavební legislativa a velmi pomalé tempo povolování nových staveb. Komplikovaností stavebního řízení je Česko na úrovni zemí, jako je Kosovo nebo africké Pobřeží slonoviny. To jistě nejsou země, se kterými bychom se chtěli srovnávat. Podle Světové banky trvá v ČR získání stavebního povolení neuvěřitelných 246 dnů. Ve skutečnosti je to mnohem více, protože takhle statistika počítá jen se zákonnými lhůtami, které se většinou nedodržují. Není proto výjimkou, že se povolování většího bytového projektu v Praze táhne i mnoho let, někdy dokonce více než celou dekádu.

V posledních letech to prodlužuje také nutnost dílčích změn územního plánu pro prakticky každý větší bytový projekt. Současný územní plán platný od roku 2000 se totiž dávno vyčerpal a dostupné pozemky pro bytovou výstavbu došly. Vyjednávání potřebné změny územního plánu však povolovací proces prodlužuje o další dlouhé roky. Nabídka tak už mnoho let nedokáže adekvátně reagovat na silnější poptávku.

To všechno vede k tomu, že je v Česku čtvrtý nejnižší počet bytů a domů na tisíc obyvatel. Celkem jich je 408, naproti tomu v prvním Řecku na tisíc obyvatel vychází 595 bytů nebo domů. Vysoký je i podíl českých domácností, jejichž výdaje na bydlení přesahují 40 procent jejich disponibilních příjmů. Ve městech je to každá desátá domácnost (10,2 procenta), na předměstích 6,4 procenta Čechů a na venkově 3,6 procenta.

Češi dlouhodobě preferují vlastní bydlení, což dokládají i čísla Eurostatu. Podle nich žije v nájemním bydlení 21 procent Čechů, zatímco evropský průměr je 30 procent. I tento podíl se ale bude v nejbližší budoucnosti kvůli stále více nedostupnému bydlení zvyšovat. Lidé, kteří nedosáhnou na hypotéky, se budou muset poohlédnout právě po nájemním bydlení. Nebude to ale jejich svobodná volba, ale jediná možnost.

Dostupnost bydlení se v Česku ale jen tak nezmění. Loni přijatý nový stavební zákon, který měl urychlit povolování staveb, se opět mění. Jeho účinnost se přitom ještě ani nestačila projevit. Komplikace provází také schvalování nového územního plánu hlavního města, který by měl přinést dostatek nových pozemků pro bytovou výstavbu. Bez těchto dvou zásadních věcí se dostupnost bydlení v Česku nezlepší.

EVŽEN KOREC, Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Kolik ročních platů je potřeba pro pořízení bydlení

Foto: Pixabay

Zdroj: Numbeo.com, Ekospol