V posledních letech se environmentální, sociální a governance faktory (ESG) staly nedílnou součástí nefinančního reportingu firem. Společnosti jsou stále častěji nuceny prokazovat, jak jejich činnost ovlivňuje životní prostředí, společnost a jakým způsobem dodržují zásady transparentního a odpovědného řízení.
Zatímco dříve byl ESG reporting vnímán spíše jako dobrovolný nástroj pro zlepšení reputace, dnes se jedná o zákonnou povinnost. Tento článek se zaměřuje na dopady ESG reportingu, termíny pro jeho implementaci a možné sankce za jejich nedodržení.
ESG reporting a jeho význam
ESG reporting umožňuje společnostem informovat investory, zákazníky a další zainteresované strany (např. zaměstnance, dodavatele) o jejich přístupu k otázkám udržitelnosti. Tento typ reportingu je dalším měřítkem dlouhodobé výkonnosti společnosti, její odpovědnosti a připravenosti na rizika spojená s klimatem, společností nebo správou a řízením firmy.
V rámci Evropské unie nabyl ESG reporting na významu zejména po přijetí směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Tato směrnice rozšiřuje povinnost zveřejňování nefinančních informací a zavádí nové standardy. Nová pravidla budou aplikována na širší okruh firem, včetně malých a středně velkých podniků.
Na koho povinnost ESG reportingu dopadá?
Povinnost ESG reportingu bude zaváděna v několika vlnách:
První vlna: Od roku 2025 budou muset podniky veřejného zájmu (banky a finanční instituce) a kótované společnosti s více než 500 zaměstnanci zveřejňovat data za fiskální rok 2024. Pro tyto entity není nefinanční reporting novinkou, protože obdobná povinnost na ně dopadala již podle směrnice NFRD. Nová směrnice CSRD však přináší změny.
Druhá vlna: V roce 2026 by měly zveřejnit data za fiskální rok 2025 firmy, které splňují alespoň dvě ze tří následujících kritérií: (i) mají více než 250 zaměstnanců, (ii) hodnota jejich rozvahových aktiv je vyšší než 500 milionů Kč a (iii) jejich čistý obrat přesahuje 1 miliardu Kč.
Třetí vlna: Od roku 2027 bude ESG reporting povinný pro malé a střední podniky kótované na burze, které budou reportovat data za fiskální rok 2026.
Čtvrtá vlna: Poslední povinnost dopadne na podniky ze třetích zemí, které budou muset zveřejnit data za fiskální rok 2028 v roce 2029.
Je důležité zmínit, že povinnost sběru ESG dat se může vztahovat i na malé a střední podniky, pokud jsou součástí subdodavatelského řetězce velkých firem. Tyto podniky musí pro výpočet uhlíkové stopy velkých firem poskytovat svá data. Malé a střední podniky, které ESG reporting dobrovolně implementují, mohou navíc získat konkurenční výhodu na trhu.
Sankce za nedodržení povinností
Nedodržení povinností ESG reportingu může vést k řadě sankcí, které se liší podle konkrétních zákonů a předpisů v jednotlivých zemích. V rámci CSRD mají členské státy EU pravomoc definovat konkrétní sankce, mezi které obvykle patří:
Finanční sankce – Mnohé země uvalují vysoké pokuty za nesplnění povinnosti zveřejnit ESG report. Tyto pokuty mohou být pevně stanovené nebo vypočítávané na základě obratu společnosti.
Vyloučení z trhu – V krajních případech může dojít k vyloučení společnosti z veřejných zakázek nebo investičních příležitostí, pokud neplní ESG povinnosti.
Reputační rizika – Neplnění ESG reportingu nejenže představuje právní rizika, ale může vést také k významnému poškození reputace. Investoři stále častěji vyhledávají společnosti splňující ESG kritéria, a jejich nedodržování může snížit důvěru investorů i obchodních partnerů.
Právní důsledky – V některých případech může nedostatečný reporting vést k žalobám, zejména pokud způsobí finanční ztráty investorům nebo poškození životního prostředí.
Omezený přístup k bankovnímu financování – Firmy, které neplní ESG regulace, mohou mít omezený přístup k financování, protože jsou vnímány jako rizikovější. Banky nechtějí být vystaveny dodatečným regulatorním požadavkům, což může ovlivnit jejich reputaci.
Závěr
ESG reporting se stává nedílnou součástí moderního podnikání. Firmy se musí připravit na to, že ESG reporting nebude pouze dobrovolnou záležitostí, ale povinným požadavkem se stanovenými termíny a možnými sankcemi za jeho nedodržení. Splnění těchto požadavků se stává klíčovým faktorem nejen pro dodržení zákona, ale i pro dlouhodobý růst a udržení konkurenceschopnosti na trhu.
S čím vám umí PKF APOGEO pomoci?
Součástí služeb je také oblast ESG, ve které vám můžou pomoci s:
- identifikací nepříznivých dopadů na životní prostředí,
- kontrolou a nastavením vnitřních systémů, řízení rizik, procesů, hodnot, postojů a firemní kultury,
- identifikací dodavatelského řetězce,
- výpočtem uhlíkové stopy,
- nastavením strategie udržitelnosti,
- implementací a komunikací ESG strategie a tvorbu ESG reportingu.
Jan Rožumberský, ESG Consultant, PKF APOGEO Advisory
Foto: Pixabay
Zdroj: PKF APOGEO Advisory
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
