ČNB vydává zprávu o úvěrech s odkladem splátek k 31. 12. 2020

22.01.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB vydává zprávu o úvěrech s odkladem splátek k 31. 12. 2020

ČNB zveřejnila zprávu o úvěrech, u nichž klienti v loňském roce čerpali odklad splátek nebo jiné úlevy v souvislosti s dopady pandemie nemoci COVID-19.
Zpráva vychází z údajů tuzemských bank k 31. 12. 2020 a analyzuje situaci po konci zákonného moratoria na splátky úvěrů, které mohli občané a firmy využít mezi dubnem a koncem října 2020 v souvislosti s dopady opatření proti šíření nemoci COVID-19.
Poslední možnost podat žádost o odklad splátek v rámci zákonného moratoria měli klienti k 30. 9. 2020. I po tomto datu však banky svým klientům v souvislosti s pandemií umožňují odklady splátek a další úlevy (např. snížení výše splátek, dočasná úhrada pouze jistiny či úroků apod.), a to na základě individuální domluvy. ČNB po celou dobu trvání moratoria pravidelně zveřejňovala přehled o úvěrech v moratoriu za bankovní sektor jako celek.
Ze souhrnných dat poskytnutých bankami vyplývá, že v loňském roce byly schváleny žádosti o odklad splátek(včetně moratoria) nebo jinou formu úlevy u úvěrů v hodnotě 454,7 miliard korun, tj. 14,1 procenta všech bankovních úvěrů. Ke konci roku 2020 klesl objem nesplacených půjček, které využily jakoukoli úlevu z titulu COVID-19, o 78 miliard korun na 376,8 miliard korun a odpovídal už pouze 11,7 procenta úvěrového portfolia bank.
Pouze v jednotkách procent byla zatím z pohledu bank vyhodnocena situace dlužníků, kteří využili zákonného moratoria, jako vážná, a tudíž byla klasifikována nejhorším stupněm kvality úvěrového portfolia. Také objem půjček, u nichž došlo v návaznosti na COVID-19 ke změnám podmínek splácení až po konci zákonného moratoria, je prozatím velice nízký. Ke konci roku 2020 dosáhl souhrnně u nefinančních podniků a domácností zhruba dvacet miliard korun, tedy méně než jedno procento všech bankovních úvěrů.
„Data od bank potvrzují, že drtivá většina klientů, kteří využili odkladu splátek v rámci zákonného moratoria, se vrátila ke standardnímu splácení. Část klientů bank tak zřejmě využila moratorium jako preventivní řešení v době vysoké míry nejistoty,“ komentoval zprávu viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a dodal: „Banky a další úvěrové instituce mohou i nadále poskytovat odklady splátek a další úlevy na základě individuálního posouzení situace klientů postižených pandemií COVID-19. Tento postup umožňuje jak pokrytí potřeb klientů, tak věrné zobrazení dopadu koronavirové pandemie na finanční kondici bank.“
Nejlepší platební morálku vykazují úvěry zajištěné nemovitostmi, naopak největší podíl nově poskytnutých úlev byl zaznamenán v případě spotřebitelských úvěrů. Nejvyšší podíl úvěrů s vážnými problémy se splácením z těch, které vstoupily do moratoria, je z kategorie úvěrů nefinančním podnikům, avšak i zde tvoří méně než osm procent úvěrů zařazených do moratoria. Z půjček domácnostem, u kterých byl schválen odklad splátek v rámci zákonného moratoria, je jich aktuálně jako nevýkonných kategorizováno 2,8 procenta.
ČNB průběžně monitoruje finanční a kapitálovou situaci úvěrových institucí a kvalitu úvěrových portfolií, provádí pravidelnou analýzu vývoje rizikových ukazatelů a vyhodnocuje celkovou odolnost jednotlivých úvěrových institucí a stabilitu finančního sektoru jako celku.
„Tuzemské úvěrové instituce jsou aktuálně dostatečně kapitálově vybaveny tak, aby byly schopny absorbovat zvýšené náklady na znehodnocení úvěrů,“ uvedl viceguvernér Tomáš Nidetzký.
Celá zpráva včetně detailních dat je k dispozici na webu ČNB v části Souhrnné informace o finančním sektoru v sekci Dohled a regulace.
MARKÉTA FIŠEROVá, ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB
Foto: pixabay.com
Zdroj: ČNB
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?