ČNB dnes nechala sazby beze změny, čeká na další vývoj

Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 1,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.

Důvodem pro ponechání sazeb beze změny byl podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka vývoj v zahraničí, především zhoršení odhadů vývoje německé a slovenské ekonomiky, a poslední údaje z české ekonomiky. Ty v některých případech byly horší, než očekávala ČNB ve své prognóze. „Stále platí, že v tomto roce může stále dojít k žádnému, ale klidně i ke dvěma zvýšením úrokových sazeb. Bude hodně záležet na tom, co se stane v nejbližších měsících,“ uvedl Rusnok.
Podle něj tak budou důležitá další data z ekonomiky. Ty by totiž měly ukázat, zda pokles růstu u některých ekonomických veličin byly výkyvem nebo trendem. Pomaleji proti odhadům ČNB rostla například spotřeba domácností nebo mzdy.
„Stejně jako na předchozím únorovém jednání rozhodování ČNB nebylo ani tolik o samotné domácí ekonomice, ale spíše o vnímání vývoje v zahraničí. Další růst sazeb ČNB se tak bude odvíjet právě od vývoje v zahraničí,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Cyklus zvyšování úrokových sazeb v Česku se přitom podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové blíží ke svému vrcholu. „V novodobé historii se bude jednat o třetí nejkratší cyklus utahování měnové politiky ČNB. Nízké úrokové sazby se stanou novým normálem, a to nejen v Česku,“ uvedla.
Rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální únorové prognóze jako zhruba vyrovnaná. Protiinflačním rizikem je podle rady možné výraznější zpomalení globální ekonomiky a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Naopak rizikem ve prospěch růstu cen označila rada pomalejší budoucí posilování kurzu koruny proti odhadům ČNB v prognóze. Za nejistoty Rusnok označil možný neřízený brexit a nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě. „Brexit byla jedna z těch položek, ale spíše jedna z těch dalších v pořadí mezi důvody, proč zatím nerozhodnout,“ uvedl Rusnok.
Prognóza ČNB počítá s tím, že po dočasném zvýšení v první polovině letošního roku se inflace vrátí ke dvouprocentnímu cíli.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Některé peněžní ústavy v posledních měsících při stagnaci úrokových sazeb mírně zlevňují půjčky a úvěry, úroky z vkladů naopak řada z nich zvedla. Úroky u hypoték například letos snižovala Air Bank. Wüstenrot od ledna u překlenovacího úvěru zajištěného zástavním právem k nemovitosti zvýšila slevu za zajištění z jednoho na dvě procenta. Například Sberbank pak zvyšovala letos úroky u depozit, momentálně je ale měnit nehodlá.
„U hypoték upravujeme sazby kontinuálně podle tržních podmínek, základní sazby ČNB mají veliký vliv, protože marže u hypoték je naprosto minimální a banky se snažily ceny držet co nejníže i za cenu dopadu na vlastní marže,“ řekl ČTK mluvčí mBank Pavel Vlček.
Rada ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby na zasedání loni 1. listopadu.
ČTK