Česko proti Evropě: Proč je u nás inflace pořád vyšší?

Ceny klesají. Ale ne dost. I když inflace v Česku konečně zpomalila, pořád jsme na tom hůř než většina Evropy. Proč? A co z toho pro nás plyne? Rozebrali jsme čtyři hlavní oblasti, kde se česká drahota drží zuby nehty – potraviny, energie, služby a bydlení.

Když ceny rostou, ale peněženka neroste s nimi

Po letech divokého zdražování se česká inflace na jaře 2025 konečně vrátila do „normálu“. Březnová čísla ukazují meziroční růst cen o 2,7 %, což je pro Česko skokově lepší výsledek než ještě před rokem. Jenže v eurozóně je inflace ještě nižší – 2,2 %. A rozdíl je znát.

Proč zrovna my jsme pořád nad evropským průměrem? Není to náhoda. České domácnosti utrácejí větší část rozpočtu za nezbytné věci – jídlo, energie, nájem. A právě tyto položky u nás v posledních letech zdražily nejvíc.

Potraviny: Česko, země drahého chleba

Nákupní vozík je dobrý indikátor nálady. A v Česku se v posledních měsících neplní zrovna s radostí. I když potraviny koncem loňského roku krátkodobě zlevnily, letos znovu zdražují. Například mléko, máslo nebo ovoce jsou meziročně dražší o 10–15 %. To jsou čísla, která běžné rodině rozhodně nepřijdou zanedbatelná.

A proč jsou právě potraviny takovým problémem? Kromě celosvětových vlivů (válka, počasí, ceny hnojiv) u nás chyběla i razantní daňová úleva – třeba Polsko dočasně zrušilo DPH na potraviny, ale Česko ne. Obchodní řetězce navíc čelily obvinění, že si drží vyšší marže, než je zdrávo. A výsledek? Z potravin se stalo luxusní zboží.

Energie: Náklady, které bolí ještě dnes

Když v roce 2022 vyletěly ceny plynu a elektřiny, byl to pro Čechy šok. Mnoho domácností dostalo faktury, které byly dvojnásobné, někdy i trojnásobné oproti předchozím letům. Vláda sice později zavedla cenové stropy, ale až od ledna 2023 – a do té doby už lidé stihli „vykrvácet“.

Letos ceny energií konečně klesly. Meziročně zlevnil plyn o 8,5 %, elektřina o 4,8 %. Jenže pozor: to neznamená, že bychom platili méně než před krizí. Jen už zdražování není tak dramatické. A navíc – firmy, které zažily šok z cen vstupů, si tu zkušenost přenesly do svých ceníků.

Dopad? Ceny výrobků i služeb zůstaly výš. A s nimi i inflace.

Služby: Kadeřník, oběd a pojištění dražší než kdy dřív

Jednou z oblastí, kde inflace nezpomaluje, jsou služby. Ať už jde o kadeřníka, opravu auta, nebo třeba oběd v restauraci – ceny jdou nahoru. Letos v březnu byly služby o 4,5 % dražší než před rokem, což je víc než zboží.

Proč? V první řadě kvůli růstu mezd. Firmy musí platit víc, aby udržely zaměstnance – a tenhle náklad se přelévá do cen. Zadruhé, spousta podnikatelů se po pandemii a energetické krizi snaží „nahnat ztráty“ z předchozích let.

A do třetice – Češi mají nízkou nezaměstnanost, ale také vyšší inflační očekávání. Jinými slovy: s drahotou jsme se smířili, a tak ji firmy nemají problém promítat dál.

Bydlení: Stěhování jako pro bohaté

A pak tu máme největší zátěž českého rozpočtu – bydlení. Ceny bytů sice po loňském ochlazení mírně klesly, ale hypotéky jsou stále drahé. Úroky kolem 6–7 % znamenají pro mladé rodiny splátky, na které často nedosáhnou. Nájemní trh proto praská ve švech – a nájemné v prvních měsících 2025 rostlo o více než 6 %.

Navíc – statisticky se do inflace počítá i tzv. imputované nájemné, tedy pomyslný náklad vlastního bydlení. A ten, když rostou ceny nemovitostí, tlačí inflaci dál. Jinými slovy: i vlastníci bytů „zdražují inflaci“, i když sami žádný nájem neplatí.

Co z toho plyne?

Česká inflace je vyšší než v EU, protože máme vyšší podíl nezbytných výdajů, energeticky náročnou ekonomiku a rychlejší růst mezd. A i když už nejde o dvojciferné skoky, dopady jsou reálné: reálné mzdy stále nejsou tam, kde byly před inflací. Češi si za své výplaty koupí méně než před dvěma lety – a mnozí to dohánějí omezením výdajů, nebo dluhy.

Co bude dál?

Dobrou zprávou je, že inflace zpomaluje a dostává se k cílovým hodnotám. Česká národní banka už snižuje úrokové sazby, což může do budoucna podpořit investice i spotřebu.

Horší zprávou je, že dražší životní náklady tu s námi zůstanou. Ceny už nespadnou tam, kde byly před krizí. A kdo se během inflace „spálil“, bude utrácet opatrněji. Spotřebitelská důvěra je totiž to poslední, co se vrací.

Závěrem? Inflaci jsme (snad) zkrotili. Ale rány po ní se hojí pomalu. Pokud máme dohnat Evropu, musíme řešit nejen inflaci, ale i dostupnost bydlení, efektivitu energetiky a konkurenci na trhu. Jinak budeme pořád platit víc – a ptát se proč.

Foto: Pixabay

Autor: Josef Neštický