Pokud by Česko investovalo do cílené renovace budov s těmi nejhoršími energetickými parametry, ušetřilo by následně 561 miliard korun na nákladech na energii, ukazuje aktuální analýza společnosti Guidehouse.
I při započtení investic potřebných na renovace (366 miliard korun) by už po 20 letech úspory nákladů na energie převýšily počáteční náklady o 55 %.
Požadavek na renovaci budov s nejhoršími parametry je hlavním prvkem současných jednání o směrnici o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) na úrovni EU.
A jak ukazuje nový průzkum veřejného mínění provedený společností Savanta, česká populace si přeje, aby vláda přistoupila k dlouhodobým řešením. Více než polovina lidí (53 %) se v příštích 5 letech obává opětovně rostoucích účtů za energie. Obavu z aktuálního vyúčtování má jen 31 %, k čemuž přispívá momentální pokles cen energií.
Češi již také kvůli rostoucím cenám energií přinášejí oběti – zejména zranitelné skupiny obyvatel. Polovina musela omezit nákupy potravin, 39 % šetří na výdajích na zdravotní péči a zubaře a 36 % šetří na dětech.
Více respondentů si uvědomuje důležitost dlouhodobých řešení. Zatímco 37 % by uvítalo podporu energeticky účinných renovací domů, aby se účty snížily v dlouhodobém horizontu, pouze 18 % by chtělo, aby vláda v krátkodobém horizontu dotovala jejich účty za energie.
Michal Čejka, Centrum pasivního domu, nezávislé sdružení soustředící se na energeticky úsporné stavby, říká:
„Z průzkumu je vidět, že Češi nechtějí platit zbytečně vysoké částky za energii a uvědomují si, že podstatnou v roli v tom hraje jejich energeticky náročné bydlení. Uvítali by zachování systematické a dlouhodobé podpory investic do úsporných renovací domů, protože ty jim v budoucnu mohou výrazně snížit účty za energii nebo alespoň vytvořit bariéru proti případnému růstu nákladů. Což zároveň dává ekonomický smysl i pro stát. Místo pravidelného dotování energie lidem zasažených energetickou chudobou jim nabídne chytrou a výhodnou investice do úspor.“
Česko má jeden z nejstarších bytových fondů v Evropě a více než 60 % bytových domů trpí nedostatečnou izolací.
Česká vláda již podnikla významné kroky, aby podpořila lidi v renovaci jejich domovů, a to prostřednictvím programu Nová zelená úsporám. Cílem nově spuštěného programu Oprav dům po babičce je rozšířit počet těch, kteří by mohli začít rekonstruovat své domovy. Kritici ale poukazují na to, že některé skupiny jsou stále vynechány.
Nevládní organizace nyní naléhají na vládu, aby se zavázala k efektivnímu naplnění záměru ambiciózní evropské směrnice o budovách, která se v první řadě zaměří na energeticky nejméně efektivní budovy, a zároveň rozšířila podpůrné programy na podporu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.
Právě u zranitelných skupin, například u osob žijících v nájemním bydlení, je míra obav z účtů za energie vyšší. Budoucích účtů za energie se bojí 50 % majitelů nemovitostí s hypotékou, u nájemníků žijících v sociálním bydlení je to ale už 64 % a u nájemníků v soukromém bydlení 56 %.
„Potenciál energetických úspor v budovách s nízkým energetickým standardem není překvapivý,“ říká Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA. „Problém spočívá v tom, že majitelé těchto budov často nemají prostředky na investici do zateplení ani šanci dosáhnout na půjčku. Nezvládnou ani pokrýt spoluúčast v dotačních programech. Je zřejmé, že v příštích letech by se dotační programy měly více soustředit na nízkopříjmové domácnosti. Dobrým signálem jsou bonusy, které podle nových pravidel mohou využít nízkopříjmoví majitelé bytů. Dosud však není na stole uspokojivé řešení pro domácnosti žijící v pronajímaných bytech, přičemž právě ony jsou nejvíce zasaženy energetickou chudobou.“
„Rostoucí ceny energií se dotýkají nás všech, ale některé skupiny jsou zasaženy více než jiné,“ uzavírá Tereza Masopustová z ústavu empirických výzkumů STEM. „Tento nový výzkum jasně ukazuje nerovnost: skupiny, jako jsou nájemníci a lidé s nižšími příjmy, pociťují dopady energetické krize silněji.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Native PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
