Pět let po brexitu se Británie znovu ocitá na rozcestí. Zvažuje užší spolupráci s Evropskou unií skrze celní dohody, konkrétně přistoupení k Panevropsko-středomořské úmluvě (PEM), která by mohla zmírnit obchodní bariéry.
Po brexitu: Obchodní realita bolí víc, než se čekalo
Představte si, že jste malý podnikatel z Británie, který vyváží zboží do EU. Ještě před rokem 2020 jste jen naložili kamion a jeli. Dnes? Papírování, celní deklarace, pravidla původu a fytosanitární kontroly. Není divu, že od odchodu Británie z EU přestalo do Unie vyvážet přes 16 400 firem, jak ukazují data z ekonomické analýzy UK pro rok 2025. Nejmenší podniky zaznamenaly pokles exportu až o 30 %. To je tvrdá realita brexitu, která se dotýká nejen velkých hráčů, ale hlavně těch, kteří nemají kapacity na administrativní maraton.
Když se podíváme na absolutní čísla, obchodní vztahy s EU zůstávají pro Británii klíčové. Podle statistik obchodu UK za rok 2024 tvoří vývoz do EU 41 % celkového exportu (358 miliard liber) a dovoz z EU dokonce 51 % (454 miliard liber). Jinými slovy, přes polovinu britského zahraničního obchodu stále směřuje za Lamanšský průliv. Jenže Dohoda o obchodu a spolupráci (TCA) z roku 2020, která měla být záchranou, sice zrušila cla a kvóty, ale přinesla nové netarifní bariéry. A ty, jak se zdá, dusí ekonomiku víc, než si kdo představoval.
Celní unie jako lék?
Co tedy s tím? Laboristická vláda Keira Starmera, která je u moci, pevně vylučuje návrat do plné Evropské celní unie, tedy do systému, kde by Británie zrušila cla s EU a přijala společný vnější tarif vůči třetím zemím. Místo toho se na stole objevuje pragmatický kompromis – přistoupení k Panevropsko-středomořské úmluvě (PEM). Co to znamená? Jednoduše řečeno, jde o dohodu, která zjednodušuje pravidla původu zboží a umožňuje takzvanou kumulaci materiálů z více zemí. Výrobce by tak nemusel složitě dokazovat, že všechny součástky pocházejí z Británie, aby mohl využít preferenční tarify.
Tento krok by mohl být významnou úlevou. Jak ukazují odhady Liberálních demokratů, užší celní spolupráce by mohla zvýšit britské HDP až o 2,2 %. Na druhou stranu, Úřad pro rozpočtovou odpovědnost UK varuje, že brexit už teď snížil produktivitu o 4 % a objem obchodu o 15 %, přičemž HDP kleslo o 2–4%.
Argumenty na obou stranách barikády
Proč tedy nevstoupit do celní unie rovnou? Zastánci užší spolupráce, včetně podnikatelských organizací jako British Chambers of Commerce, argumentují jasně: snížení byrokracie, rychlejší obchodní toky a podpora klíčových odvětví, jako je automobilový průmysl. Navíc by to mohlo vyřešit chronický problém severoirské hranice, který zůstává trnem v oku obou stran. A co víc, stabilita a předvídatelnost by mohly přilákat zahraniční investice, které Británie po brexitu zoufale potřebuje.
Na druhé straně stojí skeptici. Ztráta nezávislé obchodní politiky je pro mnohé nepřijatelná. Pokud by Británie vstoupila do celní unie, nemohla by samostatně vyjednávat dohody s třetími zeměmi, což je jeden z hlavních pilířů brexitové ideologie. Konzervativní opozice a Reform UK navíc varují, že jakýkoliv návrat ke strukturám EU je politickou kapitulací. A někteří analytici, například z Institute for Fiscal Studies, upozorňují, že celní unie by příliš nepomohla sektoru služeb, který je pro britskou ekonomiku klíčový. Máme tedy před sebou otázku: je to skutečně lék, nebo jen placebo?
Česká republika je významným obchodním partnerem Británie, i když export do UK klesl z 4. na 8. místo mezi našimi vývozními destinacemi. Přetrvávající bariéry ztěžují život českým firmám, zejména v automobilovém, strojírenském a potravinářském sektoru. Vyšší logistické náklady a administrativní zátěž nejsou jen britským problémem – dopadají i na naše podnikatele. Pokud by Británie přistoupila k PEM, mohlo by to přinést úlevu i českým exportérům..
Mezi pragmatismem a ideologií
Co tedy čekat? Nejpravděpodobnější scénář, jak naznačují analýzy think-tanků jako Centre for European Reform, je pokračování dílčích dohod bez návratu do celní unie. Přistoupení k PEM by mohlo být prvním krokem, ale politická realita v Británii i EU naznačuje, že hlubší integrace zůstane tabu. Na stole jsou i rizika – další zpřísnění bariér by mohlo obchodní toky ještě více zkomplikovat. My všichni, ať už v Praze nebo Londýně, můžeme jen doufat, že pragmatismus nakonec zvítězí nad ideologií. Koneckonců, obchod není jen o číslech, ale o lidech, kteří za nimi stojí.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: politico.eu
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
