Loňský propad peněz pro vysoké školy zastavil investice

Projevilo se to hlavně v investicích, na které mohly školy utratit jen zhruba šest set padesát milionů korun. O rok dříve to bylo více než šest miliard korun. Mzdové i ostatní běžné náklady zůstaly zhruba stejné. Příčinou propadu byl úbytek peněz z evropských zdrojů na přelomu dvou programových období. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Na výzkum a vývoj měly v roce 2015 vysoké školy 22 miliard korun, v roce 2016 jen 16,4 miliardy, tedy o více než 25 procent méně. Důvodem bylo nižší čerpání evropských peněz. „Rok 2016 můžeme pokládat za jakési dno, mezidobí mezi tím, kdy doběhlo jedno programové období a startovalo další,“ vysvětlil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje ČSÚ. Minulý operační program skončil v roce 2013, peníze z něj se dočerpávaly ještě v roce 2015. Následoval program na léta 2014–2020, projekty k čerpání peněz měly ale určité zpoždění. Právě to způsobilo propad financí na výzkum a vývoj v roce 2016, který postihl i vysoké školy. Zatímco v roce 2015 měly díky evropským fondům 6,9 miliardy korun, v roce 2016 to bylo jen 800 milionů. „V letech 2012 až 2015 z Evropské unie přiteklo do vysokoškolského sektoru více než třicet miliard korun,“ řekl dále Štampach.

Nižší peníze do výzkumu a vývoje na vysokých školách se promítly hlavně do výdajů na investice. V roce 2016 na ně šlo jen zhruba 650 milionů korun, zatímco o rok dříve to bylo 6,2 miliardy. „Tím jsme se vrátili na úroveň let 2005 až 2010,“ sdělil dále Štampach. V období let 2005 až 2010 byly výdaje vysokých škol na investice ve výzkumu mezi 700 miliony a jednou miliardou, v roce 2011 stouply na 3,8 miliardy a v následujících letech se pohybovaly mezi 5 a 7,3 miliardy.

Kromě evropských peněz jdou na výzkum a vývoj na vysokých školách také prostředky ze státního rozpočtu a z podnikatelské sféry. Ty státní rok od roku rostly, v roce 2016 činily 14,2 miliardy korun. „Podnikatelské zdroje v České republice nejsou zásadním zdrojem příjmu vysokých škol, v posledních letech to bylo kolem 900 milionů,“ doplnil Štampach. Tyto peníze platí zejména na výzkumy na zakázku, a to hlavně na technických vysokých školách.

Peníze z EU v minulosti podpořily vznik výzkumných center. V Česku jich v roce 2016 bylo celkem 48, z toho 28 na vysokých školách. V těch vysokoškolských na konci minulého roku pracovalo zhruba 2 700 lidí, z toho dvě třetiny tvořili muži. „Všechna nová výzkumná centra jsou zaměřena na technické nebo přírodní vědy, žádné z nich nemá zaměření na společenské či humanitní vědy,“ řekl Štampach.

V roce 2016 šlo do oblasti výzkumu a vývoje více než 80 miliard korun, z toho 28,5 miliardy ze státního rozpočtu. Objem státních peněz do výzkumu a vývoje poroste, v příštím roce to bude 35,6 miliardy korun. Podle místopředsedy vlády pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka je nutný také růst financí ze soukromého podnikatelského sektoru.

ČTK