Ruská odpověď na WhatsApp: Kreml vkládá špiona do každého telefonu

Když si dnes v Rusku koupíte nový telefon, ať už od Samsungu, Xiaomi nebo přes šedý trh iPhone, čeká vás překvapení. Ne, není to nová hra nebo vychytaná aplikace na úpravu fotek. Je to MAX – komunikační platforma, kterou si na zařízení nenainstalujete dobrovolně, ale dostanete ji rovnou od Kremlu. 

Jak Rusko buduje svůj virtuální svět

Rusko se rozhodlo postavit digitální zdi kolem svého internetového prostoru. Od 1. září platí nařízení o povinné předinstalaci státem schválených aplikací na všechny nové telefony a tablety. Mezi nimi vévodí MAX, nová superaplikace od státem kontrolované společnosti VK, která nahradila starší VK Messenger. Podle údajů z testovací fáze si ji do srpna 2025 stáhlo přes 18 milionů uživatelů, a to ještě před tím, než se stala povinnou součástí každého zařízení.

Celkem jde o 19 ruských aplikací, včetně Yandex Browser nebo národního obchodu RuStore, které musí být na zařízeních přítomny, ať už je vyrábí Apple, Samsung nebo Xiaomi. Zákon vychází z dlouhodobé strategie digitální suverenity, jejíž kořeny sahají až do roku 2019, kdy byl schválen první zákon o tzv. suverénním internetu, jak uvádí ruské vládní dokumenty a dekret č. 1972-r. Tehdy šlo o první krok k tomu, aby Rusko mohlo kontrolovat a případně blokovat internetový provoz. Dnes už je to realita – a nejen to. Zahraniční aplikace jako WhatsApp čelí omezením, například zákazu hlasových hovorů od léta 2025, jak potvrzují zprávy od Reuters a TASS.

MAX: Pomocník, nebo špion v kapse?

Co je tedy MAX zač? Na první pohled jde o multifunkční platformu, jakousi ruskou odpověď na čínský WeChat. Umožňuje posílat zprávy, volat, platit nebo přistupovat ke státním službám. Ruské ministerstvo digitálního rozvoje tvrdí, že data jsou bezpečně uložena na ruských serverech a že aplikace má méně oprávnění než zahraniční konkurence. Zní to jako ideální nástroj pro moderního člověka, ne?

Jenže tady přichází ta temnější stránka. Podle informací ukrajinské rozvědky, které zveřejnily servery jako Forbes a Techcrunch, MAX postrádá end-to-end šifrování, což znamená, že státní orgány mají plný přístup ke komunikaci uživatelů. A to není všechno – aplikace údajně sleduje polohu, má přístup k mikrofonu, kameře i clipboardu a nelze ji jednoduše vypnout nebo odinstalovat. Je to jako mít v kapse neustále bdícího špiona, který hlásí každý váš krok. Není divu, že bezpečnostní experti mluví o „digitálním gulagu“, jak tento trend nazývají mezinárodní lidskoprávní organizace včetně Human Rights Watch.

Technologičtí giganti pod tlakem

A co na to velcí hráči jako Apple, Samsung nebo Xiaomi? Ti se ocitli mezi mlýnskými kameny. Samsung a Xiaomi se snaží zákonu vyhovět a předinstalovávají požadované aplikace. Apple se naopak oficiálně stáhl z ruského trhu, ale iPhony se tam stále prodávají přes šedé kanály – s upozorněním, že RuStore chybí, a s požadavkem na podpis dokumentu o zřeknutí se nároků. Formálně se pravidlům vyhýbají, ale reálně se přizpůsobují tlaku ruského trhu.

Pamatujete, jak jsme před deseti lety obdivovali technologické firmy za jejich inovace? Dnes se zdá, že i ty největší musí tančit podle not, které napsal Kreml. A to má dopady i na nás. Jaká jsou rizika pro české uživatele nebo firmy, které s těmito zařízeními pracují? Podle varování českého NÚKIB hrozí kybernetická rizika spojená s potenciální špionáží přes zařízení pocházející z ruského trhu.

Proč to Kreml dělá a kam to povede?

Proč ale Rusko jde touto cestou? Odpověď je prostá – kontrola. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 a následných západních sankcích se Kreml snaží minimalizovat závislost na zahraničních technologiích a omezit vliv západních platforem. Digitální suverenita, jak to nazývají, je však spíše eufemismem pro totální dohled. Aplikace jako MAX nejsou jen nástrojem komunikace, ale i prostředkem k potlačení disentu a sledování obyvatelstva.

Co to znamená pro budoucnost? Možné scénáře jsou tři. První je „digitální pevnost“, kde Rusko plně ovládne svůj internetový prostor přes RuNet a státní aplikace, s podporou čínských technologií od firem jako Huawei. Druhý scénář je technologická stagnace – sankce a odliv IT odborníků omezí rozvoj domácích řešení a lidé budou hledat cesty, jak cenzuru obcházet. Třetí možnost je hybridní model, kdy státní aplikace dominují, ale část populace se bude pohybovat v šedé zóně neoficiálních technologií.

Digitální železná opona a my

Ruský experiment s MAX a povinnými aplikacemi je varováním. Připomíná nám, jak křehká může být digitální svoboda, když se stát rozhodne, že chce mít vše pod kontrolou. Pro nás v Česku to znamená nejen zvýšenou opatrnost při používání technologií z rizikových trhů, ale i otázku – jak daleko jsme ochotni zajít v boji za bezpečnost na úkor soukromí?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Politico.eu, Reuters, Forbes a Techcrunch