Brusel se připravuje na klíčový týden, kdy mají být představeny obchodní dohody s Mercosurem a Mexikem. Zatímco dohoda s Mexikem slibuje hladký průběh, ta s Mercosurem čelí bouřlivému odporu evropských zemědělců.
Globální hra o trhy
Když se řekne volný obchod, mnozí z nás si představí otevřené dveře pro levnější zboží a nové příležitosti. Ale co když tyto dveře vedou k nerovnému boji? Evropská komise má představit dvě klíčové obchodní dohody – jednu s blokem Mercosur, který zahrnuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, a druhou s Mexikem. K srpnu 2025 jsou obě dohody na stole, ale jejich osud je diametrálně odlišný. Pojďme se podívat, co za nimi stojí, jaké příležitosti i rizika přinášejí a proč se o nich tolik diskutuje.
Mercosur: Obrovský trh, obrovské obavy
Dohoda s Mercosurem, politicky dojednaná už v prosinci 2024, by mohla vytvořit jednu z největších zón volného obchodu na světě, spojující přes 720 milionů lidí. Podle dat Evropské komise z roku 2023 dosahoval vzájemný obchod mezi EU a Mercosurem hodnoty 56 miliard eur při vývozu z EU a 54 miliard při dovozu, zatímco obchod se službami činil 28 miliard eur. Dohoda slibuje odstranění cel na 91–92 % zboží, což by českým firmám mohlo přinést úspory na clech až 2,2 miliardy korun ročně a na netarifních překážkách dalších 4,36 miliardy korun, jak uvádí Svaz průmyslu a dopravy ČR. Zní to jako výhra, ne?
Jenže tady nastupuje realita. Francie, Itálie či Polsko dohodu blokují. Důvod? Strach zemědělců z levného dovozu hovězího masa či cukru, které by mohly podkopat evropské producenty. A pak je tu otázka Amazonie – environmentální závazky Mercosuru jsou podle kritiků nevymahatelné. Představte si to jako sázku na budoucnost, kde na jedné straně máte přístup ke kritickým surovinám jako lithium nebo nikl, a na druhé hrozbu odlesňování a dvojí kvality potravin.
Mexiko: Tichá revoluce v obchodu
Oproti tomu dohoda s Mexikem, politicky uzavřená v lednu 2025, působí jako klidný přístav. Podle údajů Evropské komise dosahoval bilaterální obchod EU s Mexikem v roce 2023 hodnoty 82 miliard eur, z toho 53 miliard tvořil vývoz z EU. Investice EU v Mexiku navíc činí ohromujících 195 miliard eur (data z roku 2022). Modernizovaná dohoda, která má být ratifikována v roce 2026, odstraní cla na 95 % zemědělsko-potravinářských produktů a ochrání 568 evropských zeměpisných označení – třeba šampaňské nebo parmezán.
Proč tedy žádný odpor? Dohoda s Mexikem je vnímána jako logická modernizace vztahů, které fungují už od roku 2000. Navíc zahrnuje digitální obchod či veřejné zakázky, což je v dnešní době klíčové. Pro české firmy, z nichž tisíce už s Mexikem obchodují, to může být další impuls.
Historie jako zrcadlo
Jednání s Mercosurem začala už v roce 1999 – přes dvě desetiletí sporů o zemědělství a ekologii. První politická dohoda přišla v roce 2019, ale teprve loni se podařilo dosáhnout finální podoby. Dohoda s Mexikem má kratší, ale stejně intenzivní příběh – od roku 2000, kdy vstoupila v platnost původní Globální dohoda, až po aktuální modernizaci zahájenou v roce 2016. Tyto dlouhé cesty ukazují, jak složité je najít rovnováhu mezi ekonomikou, politikou a hodnotami.
U Mercosuru je podle analytických odhadů nejpravděpodobnější scénář odložení ratifikace kvůli odporu zemědělských lobby. Možná se podaří dojednat dodatečné garance, ale selhání dohody také není vyloučeno. Naopak u Mexika se očekává hladší průběh s ratifikací v roce 2026. Pro nás v Česku je klíčové, abychom se na tyto změny připravili – ať už jde o podporu našich firem, nebo ochranu domácí produkce.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: politico.eu, Evropská komise, Svaz průmyslu a dopravy ČR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
