Donald Trump v srpnu zahájil bezprecedentní snahu o kontrolu nad Federálním rezervním systémem (Fed), centrální bankou USA. Jeho cílem je snížení úrokových sazeb a větší vliv na měnovou politiku. Co to ale skutečně znamená pro něj a pro Ameriku?
Když prezident sahá po kormidle centrální banky
Federální rezervní systém je klíčovou institucí, která ovlivňuje měnovou politiku a ekonomický růst USA. Když se Donald Trump rozhodl ovládnout Fed, vyvolal tím bouři, jakou jsme v moderní historii USA neviděli. V srpnu se situace vyhrotila – Trump odvolal členku Rady guvernérů Fedu Lisu Cookovou kvůli údajnému hypotečnímu podvodu z roku 2021. Cooková se brání u soudu, ale Trumpův záměr je jasný: získat většinu v sedmičlenné radě (4:3) a prosadit svou vizi nízkých úrokových sazeb. Proč? Aby usnadnil obsluhu obrovského státního dluhu USA a podpořil ekonomický růst, který ve druhém čtvrtletí 2025 dosáhl 2,6 % meziročně.
Historicky je Fed symbolem nezávislosti. Byl založen v roce 1913, má za úkol rozhodovat o měnové politice bez politických tlaků – členové Rady guvernérů slouží 14letá období právě proto, aby přežili volební cykly. Prezident může člena odvolat jen z vážného důvodu, což se v minulosti prakticky nestalo. Dnes však Trump testuje hranice tohoto principu a otevírá otázku: Může si prezident podmanit instituci, která má být nadstranická?
Proč chce Trump Fed pod palcem?
Trumpův motiv je poměrně prostý, i když důsledky jednoduché nejsou. Nižší úrokové sazby – aktuálně kolem 3,9 % v USA – znamenají levnější půjčky pro vládu, firmy i domácnosti. Pro administrativu, která čelí masivnímu státnímu dluhu, je to jako kyslík pro potápěče v hlubinách. Trump navíc otevřeně kritizuje předsedu Fedu Jerome Powella za restriktivní politiku, která podle něj brzdí růst. Chce proto do Rady guvernérů dosadit loajální členy, kteří budou tančit podle jeho not.
Jenže tady narazíme na problém, který ekonomové nazývají „fiskální dominance“. Pokud centrální banka začne sloužit politickým cílům a držet sazby uměle nízko, může ztratit kontrolu nad inflací. Jak upozorňuje šéf JPMorgan Jamie Dimon, politizace Fedu může vést k vyšší volatilitě na trzích a nejistotě, která se dotkne nejen USA, ale i globální ekonomiky.
Co na to říkají odpůrci a zastánci?
Debaty o Trumpově tažení proti Fedu jsou jako šachy na několika šachovnicích najednou. Na jedné straně stojí experti, kteří varují před katastrofou. Právník Lev Menand z Columbia Law School označuje odvolání Cookové za bezprecedentní a právně sporný krok, který může rozvrátit institucionální základy Fedu. Mezinárodní ekonomové pak připomínají, že nezávislý Fed je pilířem světové finanční stability – pokud ztratí důvěru, může to otřást i důvěrou v americký dolar jako rezervní měnu.
Na druhé straně Trump a jeho spojenci argumentují, že Fed není tak apolitický, jak se tváří, a že prezident by měl mít větší vliv na měnovou politiku, aby mohl plnit své sliby voličům. Někteří dokonce mluví o „politické odpovědnosti“ centrální banky vůči lidem skrze demokraticky zvoleného lídra. Nehrozí, že se z Fedu stane pouhý nástroj krátkodobých politických cílů?
Kam to může vést?
Před námi se rýsují tři možné scénáře. První je optimistický – Jerome Powell dokončí svůj mandát, Fed si udrží nezávislost a bude pokračovat v opatrné politice založené na datech. Druhý scénář je Trumpův úspěch – obsadí Radu guvernérů svými lidmi, sazby klesnou, ale hrozí inflace a nestabilita. Třetí možnost je eskalace konfliktu, kdy právní a legislativní spory povedou k chaosu na trzích a globální nejistotě. Jak uvádí analýzy, krátkodobě by Trumpova politika mohla ekonomiku USA podpořit, ale dlouhodobě hrozí vážná rizika.
Trumpova snaha ovládnout Fed není jen americkou záležitostí – je to varování, jak křehká může být rovnováha mezi politikou a ekonomikou. Pokud se mu podaří podmanit si tuto klíčovou instituci, může to změnit pravidla hry nejen za oceánem, ale i u nás.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: CNBC, Bloomberg, Reuters, ČNB
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
