Napětí mezi Evropskou unií a Čínou dosahuje nových vrcholů. Těsně před summitem EU-Čína, který proběhne 24.–25. července, Peking hrozí odvetnými opatřeními za sankce, jež EU poprvé uvalila na čínské banky a firmy.
Sankce jako bumerang: Proč EU zaútočila na čínské banky?
Představte si, že se snažíte zastavit jednoho protivníka, ale přitom narazíte na druhého, který je mnohem větší. Přesně tak by se dal popsat aktuální krok Evropské unie. V rámci 18. balíčku sankcí proti Rusku, zavedeného 22. července, EU poprvé zařadila na sankční seznam dvě čínské banky – Heihe Rural Commercial Bank a Heilongjiang Suifenhe Rural Commercial Bank – spolu s pěti čínskými společnostmi a jedním podnikatelem. Důvod? Tyto subjekty údajně pomáhaly Rusku obcházet sankce, například prostřednictvím kryptoměn. Podle informací z oficiálních komuniké EU, která citují zdroje ČTK, jde o jasný signál, že Brusel nebude tolerovat podporu Ruska ani od třetích stran.
Tento krok však není jen technickou záležitostí. Je to historický precedent – nikdy předtím EU nezahrnula čínské banky do sankčního režimu.
Čínská odveta: Zdravotnictví a automobily pod palbou
Čína na sebe nenechala dlouho čekat. Jako odpověď na sankce EU Peking omezil dovoz zdravotnických prostředků z Evropy v hodnotě přes 45 milionů jüanů, což je v přepočtu zhruba 131 milionů korun. A to není všechno. Už od dubna Čína omezuje vývoz vzácných zemin a permanentních magnetů, klíčových surovin pro výrobu elektromotorů a baterií. K tomu přidává hrozbu odvetných cel na evropské automobily, zatímco EU už zavedla cla na čínské elektromobily ve výši až 35,3 %. Je to jako obchodní válka na více frontách.
Bezpečnostní stín: Co na to BIS a NÚKIB?
A pak je tu ještě bezpečnostní rozměr. Jak upozorňují zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), rizika spojená s čínskými technologiemi rostou. Ať už jde o špionáž, nebo o umělou inteligenci jako DeepSeek, varování jsou jasná. Čína není jen ekonomický partner, ale i potenciální hrozba. Vzpomeňme si na minulost – už v roce 2018 NÚKIB varoval před technologiemi Huawei a ZTE. Dnes se zdá, že tyto obavy jen narůstají. Jak daleko jsme ochotni zajít, abychom ochránili svou bezpečnost?
Strategie EU
Evropská unie na to reaguje svou strategií „de-risking“, tedy snižováním závislosti na rizikových ekonomikách, jako je Čína, aniž by se úplně odřízla. K tomu přidává nástroj proti nátlaku, známý jako Anti-Coercion Instrument (ACI), který je v platnosti od konce roku 2023. Podle informací z eurozpravy.cz tento nástroj umožňuje EU přijmout protiopatření, pokud se cítí ekonomicky vydírána. Zní to jako rozumný plán, ale otázka zní: Funguje to v praxi? Když se podíváme na aktuální napětí před summitem EU-Čína, zdá se, že jsme spíš na začátku dlouhé cesty.
Summit EU-Čína v červenci není jen diplomatickou událostí, je to zkouška nervů. Sankce na čínské banky a firmy jsou jasným signálem, že EU bere geopolitické hrozby vážně. Čína odpovídá stejnou mincí.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Statistiky na hn.cz (propad prodejů Škoda Auto na čínském trhu), Oficiální komuniké ČTK (sankce EU na čínské banky a firmy)
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
