Francouzský prezident Emmanuel Macron má od 8. července 2025 opět v rukou pravomoc rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. Po neúspěchu v roce 2024, kdy podobný krok vedl k politickému patu, se však ptáme: Odváží se to zkusit znovu?
Co se děje ve Francii?
Francie se nachází v politicky bouřlivém období. Prezident Emmanuel Macron má podle článku 12 Ústavy Páté republiky možnost rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit předčasné volby. Tuto pravomoc naposledy využil v červnu 2024 po neúspěchu své centristické koalice ve volbách do Evropského parlamentu. Výsledkem byl roztříštěný parlament bez jasné většiny, kde Macronova koalice Spolu ztratila půdu pod nohama, zatímco krajní pravice pod vedením Marine Le Penové (Národní sdružení) a levicová Nová lidová fronta Jeana-Luca Mélenchona posílily.
Dnes, o rok později, je situace stále napjatá. Vláda premiéra Françoise Bayroua se potýká s neschopností prosadit klíčové zákony, včetně státního rozpočtu. Macronova popularita je na historickém minimu, jak ukazují průzkumy z počátku roku 2025, a politická nestabilita už vyvolala obavy na finančních trzích – rating Francie klesl a veřejný dluh se pohybuje mezi 113 % a 115,5 % HDP. Macron tedy stojí před otázkou: Zkusit to znovu, nebo se snažit přežít s menšinovou vládou?
Historický gamble: Fungovalo to dřív?
Rozpuštění parlamentu není ve Francii žádnou novinkou. Od založení Páté republiky v roce 1958 tuto pravomoc využili prezidenti jako Charles de Gaulle v roce 1962 nebo Jacques Chirac v roce 1997, často s cílem ukončit politickou krizi. Někdy to vyšlo a posílilo jejich pozici, jindy – jako v případě Chiraca – to vedlo k nečekaným výsledkům a nestabilitě. Macronův pokus z roku 2024 patří spíše do té druhé kategorie. Místo jasného mandátu přinesl roztříštění politické scény. Proč by tedy měl věřit, že tentokrát by to dopadlo jinak?
Evropské a české dopady
Francie jako druhá největší ekonomika eurozóny má obrovský vliv na celou Evropskou unii. Politická nestabilita v Paříži už teď podkopává důvěru finančních trhů, jak ukazují snížené ratingy země. A co víc, Francie je šestým největším obchodním partnerem České republiky, s výrazným přebytkem našeho exportu. Pokud by další volby přinesly chaos nebo sociální protesty, mohlo by to narušit obchodní vztahy, cestování i spolupráci v klíčových unijních otázkách, jako jsou bezpečnost nebo migrace. My v Česku bychom to pocítili na vlastní kůži – ať už jde o omezení vývozu, nebo nutnost přizpůsobit exportní strategie našich firem.
Pokud se Macron rozhodne předčasné volby vyhlásit, riskuje všechno – od posílení opozice až po další destabilizaci země. Na základě trendů z roku 2024 lze odhadovat, že Národní sdružení by mohlo získat ještě větší podporu, což by změnilo politickou rovnováhu nejen ve Francii, ale i v Evropě. Pokud ale zůstane pasivní, jeho menšinová vláda bude dál klopýtat a politická nestabilita může vést k dalším protestům a ekonomickým potížím.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, iRozhlas.cz, ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
