Čtvrtý červenec 2025 se zapsal do paměti milionům Čechů jako den, kdy se velká část země ponořila do ticha a tmy. Rozsáhlý výpadek proudu ochromil domácnosti i firmy, zničil spotřebiče a znehodnotil potraviny. Kdo ale ponese odpovědnost za škody, které dosahují stovek milionů korun, a dostanou lidé své náhrady?
Když se zhasne celá země
Představte si, že se jednoho letního odpoledne zastaví všechno – lednička přestane chladit, počítač zhasne a doprava v ulicích kolabuje. Přesně to zažilo přibližně půl milionu až jeden milion odběratelů v Praze, Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a Olomouckém kraji dne 4. července 2025. Technická závada – pád fázového vodiče na vedení V411 – způsobila kaskádovou poruchu, která vyřadila osm rozvoden a několik bloků elektráren. Výsledek? Několikahodinový blackout, který ochromil život v polovině republiky. Stát vyhlásil stav nouze a vyšetřování příčin, do něhož se zapojili i mezinárodní experti, pokračuje. Ale co ti, kteří přišli o majetek?
Škody za stovky milionů: Od ledniček po továrny
Rozsah škod je ohromující. Domácnosti lamentují nad zničenými televizory či ledničkami, které neunesly přepětí při obnovení dodávek. Ještě horší dopad však pocítily firmy. Podle odhadů Hospodářské komory ČR dosahují škody v gastronomii desítek milionů korun, kdy některé podniky ztratily až 35 % denního obratu. Průmysl na tom není o nic lépe – textilka Juta hlásí ztráty 25 až 30 milionů korun a sklárna Crystalex mluví o nejdelším výpadku ve své historii. Kdo za to zaplatí? A hlavně – máme na náhradu vůbec nárok?
Náhrada škody: Právní bludiště a vyšší moc
Náhrada škody, tedy právní proces, kdy se snažíme získat odškodnění za újmu na majetku, není v případě výpadku proudu žádná samozřejmost. Nárok na kompenzaci je často podmíněn prokazováním zavinění provozovatele přenosové soustavy, tedy například ČEPS. Problém je, že stát i ČEPS argumentují tzv. vyšší mocí – nepředvídatelnou událostí, která zprošťuje odpovědnosti. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček jasně řekl, že náhrady přicházejí v úvahu jen při prokázání pochybení. Vyšetřování však může trvat týdny. A co mezitím? Pojišťovny, jako Generali nebo Kooperativa, připomínají, že mnohé škody kryje pojištění domácnosti – pokud máte ve smlouvě zahrnuto přepětí nebo zkažení potravin. Jenže kdo si tohle v pojistce kontroluje dopředu?
Různé pohledy: Kdo má pravdu?
Tady se láme chleba. Vláda a ČEPS trvají na tom, že bez důkazů o pochybení nemohou kompenzace vyplácet – a čekají na výsledky analýz. Podnikatelé, zastoupení svazy jako Hospodářská komora ČR, však bijí na poplach. Podle jejich odhadů jsou ztráty v průmyslu a gastronomii katastrofální a volají po okamžité podpoře. Není divu – když vám kvůli výpadku stojí výrobní linka nebo musíte vyhodit celý sklad potravin, čekání na vyšetřování je jako čekání na déšť v poušti. A co my, běžní lidé? Veřejnost, jak ukazují reakce na sociálních sítích a v médiích, je frustrovaná z nedostatečné připravenosti na takové situace. Zájem o záložní zdroje, jako jsou elektrocentrály, roste. Ale proč bychom si měli za pochybení systému platit sami?
Modernizace, nebo jen sliby?
Budoucnost přináší naději, ale i otázky. Novela energetického zákona Lex OZE III, jak uvádí podklady z MPO, má za cíl modernizaci a decentralizaci sítí, aby byly odolnější. ČEZ Distribuce plánuje investovat 19,2 miliardy korun, ČEPS plánuje investice ve výši přibližně 16 miliard korun. To je dobrá zpráva. Ale co náhrady za škody? Debata o státním mechanismu kompenzací pokračuje, konkrétní návrhy však chybí.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Hospodářska komora ČR, MPO
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
