Takzvané „uhlíkové clo“ je regulací, které přesně před rokem začaly podléhat podniky dovážející ze zemí mimo Evropskou unii komodity, jejichž výroba nebo zpracování jsou spojeny s vysokými emisemi skleníkových plynů. Zatímco v říjnu 2023 jim vznikla povinnost import komodit evidovat a čtvrtletně hlásit celní správě s využitím zjednodušených postupů, do konce října 2024 již budou muset dovozci poprvé odevzdat čtvrtletní hlášení s uvedením skutečných emisí daných produktů a surovin vzniklých při jejich výrobě. Na nové povinnosti vyplývající z nařízení Evropské komise upozorňuje Jitka Mrázková, daňová poradkyně kanceláře Rödl & Partner v Praze.
„Dovozcům přibyla povinnost zjistit u dodavatele komodit informaci o emisích, které při výrobě či zpracování produktu vznikly. Zatímco v dřívějších čtvrtletních hlášeních bylo možné uvést standardizované tabulkové hodnoty emisí, v říjnovém reportu už by se měly za srpen a září objevit skutečné naměřené hodnoty,“ sděluje Jitka Mrázková z poradenské společnosti Rödl & Partner.
Čtvrtletní hlášení bude zahrnovat červenec, a to ještě s možností uvedení standardizovaných hodnot, dále pak již data za srpen a září se skutečnými hodnotami emisí. Podniky mají čas na odevzdání Celní správě do 31. října 2024. Případná dodatečná oprava je pak možná do 30. listopadu 2024. V reportech budou dovozci uvádět zejména celní kód zboží, jeho množství v tunách společně s údajem o emisích.
Jak postupovat, pokud nebude mít dovozce k dispozici skutečné emise vzniklé při výrobě reportovaných komodit? V tomto případě lze při vyplňování reportu využít aktualizovaných pokynů dostupných na stránkách celní správy, nicméně deklarant by měl doložit, že vynaložil veškeré úsilí k získání údajů. „Dostatečným důkazem potvrzujícím tyto kroky může být například e-mailová komunikace s dodavateli (screenshot mailu, kterým údaje žádáte) či s provozovateli zařízení ve třetích zemích, jak vyplývá ze sdělení Ministerstva životního prostředí,“ doporučuje Jitka Mrázková.
Jak již bylo naznačeno, regulace nabíhá postupně v několika fázích. „Pomyslným vrcholem první fáze regulace bude leden 2026, od něhož budou muset dovozci začít za dovoz produktů zatížených vysokými emisemi platit již skutečně uhlíkové clo,“ komentuje poradkyně Jitka Mrázková. „Přechodná etapa spojená pouze s reportováním by měla výrobcům, dovozcům i Celní správě umožnit, aby se na přechod na uhlíkové clo připravily,“ dodává.
Uhlíkové clo se týká dovozu železa a oceli, hliníku, elektrické energie, vodíku, hnojiv, cementu a aktivních katodových materiálů ze třetích zemí s výjimkou Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
Nařízení Evropské komise o CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), ze kterého bude vycházet povinnost uhradit uhlíkové clo, vstoupilo v platnost v květnu 2023. Centrálním orgánem správy CBAM je Evropská komise, správním orgánem v České republice je Ministerstvo životního prostředí.
Podle Evropské komise představuje uhlíkové clo ekologický poplatek, který doplňuje stávající systém obchodování s emisními povolenkami. „Přispět by mělo k inovacím, šetrnosti k životnímu prostředí a k tomu, aby unijní výrobci zatížení emisními povolenkami nebyli vůči konkurenci ze třetích zemí s nižšími ekologickými nároky znevýhodněni,“ prohlašuje Jitka Mrázková.
Foto: Pixabay
Zdroj: EPIC PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
