Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské třetí čtvrtletí hlásí o něco výraznější pokles HDP, než se původně soudilo.
Dle zpřesněných dat HDP v loňském třetím čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,6 % a meziročně klesl o 0,8 %, když předchozí údaje uváděly mezikvartální pokles HDP 0,5 % a meziroční pokles 0,7 %. Zpřesněná data pro loňské třetí čtvrtletí hlásí o něco výraznější pokles spotřeby domácností a čistých exportů, než se původně předpokládalo. Za celý rok 2023 vykáže HDP České republiky pokles, a to i v případě, že závěrečné čtvrtletí přinese oživení výkonu české ekonomiky. Odhaduje, že v roce 2023 HDP České republiky klesl o 0,4 %.
Česká ekonomika dle zpřesněných údajů vykázala v loňském třetím čtvrtletí mezikvartální pokles HDP 0,6 % a meziroční pokles o 0,8 %. Původně uváděné statistiky hlásily pokles HDP 0,5 % v mezikvartálním a 0,7 % v meziročním vyjádření. Výkon HDP ve třetím čtvrtletí tak byl viditelně slabší než v loňském prvním a druhém čtvrtletí.
Mezikvartální pokles HDP byl tažen především vývojem zásob, klesla ale také spotřeba domácností, hrubá tvorba fixního kapitálu a nepříznivý vliv měly i čisté exporty. Mezikvartální růst byl na straně výdajů vykázán pouze v případě vládní spotřeby. Spotřeba domácností a čisté exporty měly ve třetím čtvrtletí o něco slabší výkon, než co naznačovaly původní údaje, a právě slabší spotřeba domácností a čisté exporty jsou hlavním důvodem výraznějšího než původně předpokládaného poklesu HDP. Ačkoliv inflace klesá, což by mělo mít na spotřebu domácností příznivý vliv, tak data o spotřebě domácností za loňské třetí čtvrtletí ukazují, že převládly obavy a nejistoty ohledně dalšího vývoj cen a finanční situace domácností.
Meziroční pokles HDP byl tažen zejména poklesem stavu zásob, dále také čistými exporty a spotřebou domácností, zatímco investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a vládní spotřeba vykázaly meziroční růst.
V celoročním vyjádření vykáže česká ekonomika za rok 2023 pokles HDP zhruba v rozsahu 0,4 %. Celoročnímu poklesu se HDP nevyhne ani v situaci, kdy se naplní scénář, v němž by samotné závěrečné čtvrtletí 2023 mohlo být ve znamení celkem solidního mezikvartálního růstu HDP a možná i mírného přírůstku v meziročním vyjádření. V roce 2024 by již měl HDP vykázat celoroční růst zhruba v pásmu 1,5 % až 2,0 %, tahounem růstu české ekonomiky by měla být spotřeba domácností díky kombinaci nižší inflace a stále solidního růstu průměrné nominální mzdy. Rizikem ve výhledu na výkon české ekonomiky je vývoj inflace, tedy zejména cen energií a potravin s případným nepříznivým dopadem na spotřebu domácností, brzdou může být také výkon německé ekonomiky.
Důležitou součástí dnes zveřejněných údajů za loňské třetí čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.
Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem ze zaměstnaní ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,5 % a v meziročním vyjádření se nezměnil, když v sedmi předchozích čtvrtletích v řadě reálný příjem ze zaměstnání meziročně klesal. Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském třetím čtvrtletí klesl meziročně o 3,7 % a v mezičtvrtletním vyjádření vzrostl o 0,9 %. Reálná spotřeba na obyvatele meziročně klesla o 5,2 %, v mezičtvrtletním vyjádření se snížila o 0,3 %.
Míra úspor domácností v loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procentního bodu na úroveň 18,7 %, přičemž vzrostla i v mezikvartálním vyjádření, o 0,8 procentního bodu. Nárůst míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou ve svých výdajích i nadále opatrné: jakkoliv se mezikvartálně zvýšily jejich reálné příjmy, tak spotřeba klesla, v přepočtu na obyvatele mezikvartálně o 0,3 %. Z pohledu měnové politiky jde o dobrou zprávu: nenaplňuje se totiž scénář rychlého poklesu míry úspor, jenž by vedl k rychlejšímu oživení spotřeby domácností a potenciálně i k silnějším inflačním tlaků v české ekonomice.
Na straně nefinančních podniků v loňském třetím čtvrtletí míra zisku mezikvartálně klesla o 0,2 procentního bodu na úroveň 48,5 %, v meziročním vyjádření byla vyšší o 0,3 procentního bodu. Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je mírný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť by jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výrazné nárůsty cen.
Míra investic nefinančních podniků ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla z 28,5 % na 28,9 %, což představuje druhý mezikvartální nárůst v řadě. Vzhledem k nejistému výhledu globální ekonomiky včetně eurozóny ovšem může míra investic nefinančních podniků v české ekonomice v následujících čtvrtletích kolísat oběma směry.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
