Meziroční inflace v české ekonomice v červenci dále klesla, z červnových 9,7 % na 8,8 %, přesně v souladu s očekáváním finančního trhu.
Na úrovni 8,8 % se meziroční inflace nachází velmi mírně pod prognózou ČNB, kterou centrální banka zveřejnila počátkem srpna.
Zpomalení meziročního cenového růstu je patrné u většiny hlavních skupin ve spotřebním koši, tedy u potravin, energií pro domácnosti, a také u položek náležejících do jádrové inflace, zejména u bytového vybavení a u stravování a ubytování.
Meziroční inflace v červenci klesla z 9,7 % na 8,8 % a vyšla tak v souladu s očekáváním finančního trhu. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna odhadovala červencovou meziroční inflaci na úrovni 8,9 %: červencová meziroční inflace vyšla velmi mírně pod očekáváním centrální banky.
Hlavním tahounem poklesu meziroční inflace byly ceny potravin a také náklady na bydlení, kde hrají hlavní roli ceny energií. Ohledně cen potravin stojí za připomenutí, že vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že meziroční růst cen potravin pro koncového spotřebitele by měl klesat i v dalších měsících.
Zpomalení meziročního cenového růstu je patrné také u většiny položek spadajících do jádrové inflace, výjimkou jsou ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde se meziroční cenový růst v červenci zrychlil. Ceny pohonných hmot v červenci meziročně klesly o 23,9 %, zatímco v červnu jejich meziroční pokles činil 25 %: ceny pohonných hmot tak k poklesu celkové meziroční inflace v červenci nepřispěly.
Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v červenci dle všeho klesla z červnové úrovně, jež činila 7,5 %.
Červencová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška. Meziroční cenový růst se zpomalil zejména u bytového vybavení a u veřejného stravování a ubytování.
Mírné zpomalení meziročního růstu cen hlásí rekreace a kultura, a také odívání a obuv.
Prognóza ČNB zveřejněná počátkem srpna očekávala, že jádrová inflace bude v letošním třetím čtvrtletí činit 6,2 % poté, co v letošním druhém čtvrtletí dosáhla úrovně 8,7 %.
Statistika vývoje spotřebitelských cen za letošní červenec hlásí, že se meziroční inflace prohloubila svůj pokles a nyní se již pevně vrátila do jednociferné oblasti.
Celková meziroční inflace by měla klesat i ve zbytku třetího čtvrtletí, v samotném srpnu ale budou mít rušivý vliv ceny pohonných hmot v důsledku zvýšení spotřební daně z nafty z přechodně snížené úrovně.
V závěru letošního roku by se celková meziroční inflace mohla nacházet v oblasti mírně nad 7 % s výhledem na další výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen na počátku roku 2024.
V prvním čtvrtletí 2024 by celková meziroční inflace mohla činit zhruba 3 %.
Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,9 %, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 %.
V roce 2024 by celoroční průměrná inflace mohla klesnout do oblasti 2,5 %. Klesající inflace a i nadále slabá spotřeba domácností v tuzemské ekonomice jsou vesměs faktory, jež by měly otevřít debatu o možnosti snížení úrokových sazeb ČNB.
Z nedávných výroků bankovní rady je ale zřejmé, že v samotném třetím čtvrtletí nebude otázka snížení úrokových sazeb na stole a repo sazba tak zůstane beze změny na stávající úrovni 7 % i na příštím zasedání bankovní rady koncem září.
Zastávám nicméně názor, že zahájení pozvolného snižování úroků se pro bankovní radu stane relevantním tématem v letošním závěrečném čtvrtletí a možnost snižování úroků před koncem letošního roku tak stále zůstává otevřená.
Foto: Pixabay
Zdroj: PR Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
