Recenze návrhu zákona o financování obrany České republiky

09.01.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Recenze návrhu zákona o financování obrany České republiky

Nové stíhačky, tanky, vrtulníky, obrněnce, drony, všechno by se brzy mělo stát realitou, a to díky zákonu, který armádě zajistí rozpočet ve výši 2 % HDP. O čem celá léta armáda snila, politici mluvili a slibovali, se má stát realitou už příští rok.

Autor: vláda

Datum projednání vládou: 4. 1. 2023

Hodnocení EM: 70%

V době, kdy válečný konflikt skoro rok zuří přímo na evropském kontinentu a jeho brzké ukončení nevypadá příliš reálně, to vypadá jako logický krok. Nikoli jen armáda, Česká republika potřebuje vyměnit zastaralou techniku, kterou je nyní lepší poslat na Ukrajinu, kde se pro ni najde přece jen lepší uplatnění než ve šrotu. K nákupům jsou ovšem nutné peníze, hodně peněz. 

Má to však i svá úskalí. Stále platí jednoduchá logika, že když jednomu přidáme, někomu musíme ubrat, případně si více půjčit. Vláda tvrdí, že dává do pořádku státní finance, současně ale ani zdaleka neslibuje přidávat jen armádě. Jen namátkou lze zmínit učitele, jejichž navýšení platů na 140% průměru by v příštím roce stálo 30 miliard. Vraťme se ale k armádě. V loňském roce obrana hospodařila s 89 miliardami, což je 1,35 procenta HDP, letos má v rozpočtu cca 112 miliard, což je 1,51 procenta podílu HDP. Nárůst na 2% bude znamenat další zvýšení zhruba na 155 miliard v příštím roce. 

Skokové zvyšování obranného rozpočtu má hned dvě úskalí. Tím prvním je schopnost či spíše neschopnost státního rozpočtu takové nárůsty absorbovat bez dalšího zvyšování zadlužení. Premiérem Fialou avizované škrty ve výši 70 miliard jsou přitom těžko prosaditelné. Všichni s nimi souhlasí, ale jen do chvíle, než se řekne, kde se peníze vezmou. Druhým a možná ještě větším úskalím je schopnost samotné armády absorbovat razantně se zvyšující rozpočet. Utratit miliardy za nákup vojenské techniky totiž ani zdaleka není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, a tak se může snadno stát, že se začne utrácet pro utrácení. 

Vojenský vrtulník, transportér a další zbraňové systémy, to nejsou unifikované housky na krámě.  Jejich nákup vyžaduje zdlouhavou přípravou, během níž se specifikují požadavky, porovnávají různé nabídky, dohaduje se cena a pak teprve je dodavatel začne v požadované konfiguraci vyrábět. Smlouvu o nákupu vrtulníků Viper a Venom za 14,5 miliardy podepsal ministr Metnar v roce 2019, koncem minulého přišla první dodávka náhradních dílů, s dodávkou strojů se počítá v letošním roce. Nákup vrtulníků přitom patří k těm výrazně rychlým projektům, které jsou spíše výjimkou. 

Nákup bojových pásových vozidel je připravován od roku 2013, koncem minulého roku ministryně Černochová slavnostně oznámila, že ministerstvo se Švédskem a firmou BAE Systems podepsalo memorandum na jejich dodávku za více než 50 miliard. Nutno dodat, že nezávazné memorandum je od skutečné smlouvy na nákup čehokoli notně vzdáleno. Už v únoru minulého roku přitom vláda schválila usnesení, v němž s nákupem vozidel souhlasí a ministrovi financí uložila, aby nákup zohlednil v rozpočtu na další roky, což je zjevně poněkud předčasné. 

Můžeme se sice přít, zda za vším stojí složitost plánovacího procesu nebo neschopnost vojenských plánovačů, obrana teď každopádně přichází s řešením. Se zákonem o financování armády předkládá novelu rozpočtových pravidel, která jí umožní převádět výdaje přes rozpočtové roky k jejich použití v době, kdy to bude aktuální. Nespotřebované výdaje zároveň budou moci být použity i na jiné strategické projekty armády. Oproti programovému financování, určenému k financování víceletých projektů, jde o značný posun. Stručně řečeno: dejte nám prachy a my je utratíme, kdy chceme a za co chceme. 

Obrana nikdy neproslula jako dobrý hospodář. A nejde jen o nákupy. Při dislokacích a zpětných redislokacích různých jednotek nebo velitelství, dokáže házet miliardy z oken. Generalita naší armády si přitom libuje v různých pozlátkách a benefitech, cenu peněz nezná a pokud na to budou mít, pozlatí tankům kanóny. Přisypat armádě tolik peněz a současně rozvolnit rozpočtovou kázeň je značné riziko. Ani zákonná garance 2% ale neznamená, že resort peníze skutečně dostane. Vláda zákon dodržet musí, sněmovna však může zákonem o státním rozpočtu peníze zase seškrtat. Jako určitá pojistka to vlastně není špatně. 

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce EM


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Důvěra na prvním místě: Co si říkají páry, které si opravdu věří?

22.09.2025, Autor: Marek Hájek

Jaké je tajemství pevných vztahů? Podle harvardských psychologů, jako jsou Dr. Robert Waldinger a Dr. Holly Parker, spočívá klíč k hluboké důvěře v pravidelných rozhovorech o deseti klíčových tématech. Pojďme se podívat, co nám věda radí a jak to funguje v českých domácnostech.

Španělská obrana v pasti: Embargo na Izrael a výzva za 2 miliardy dolarů

22.09.2025, Autor: Josef Neštický

Španělské ministerstvo obrany čelí složité situaci. Po zavedení zbrojního embarga vůči Izraeli musí nahradit klíčové vojenské technologie, což může stát až 2 miliardy dolarů. Jaké jsou důvody tohoto kroku a co to znamená pro španělskou armádu i evropský obranný průmysl?

Nvidia v šoku: Čína zakazuje AI čipy a CEO je „zklamán“

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang vyjádřil zklamání nad rozhodnutím Číny zakázat prodej špičkových AI čipů jeho společnosti, včetně modelu RTX Pro 6000D. Tento krok přichází v době, kdy geopolitické napětí mezi USA a Čínou stále více ovlivňuje technologický trh. 

Dánové stupňují boj proti byrokracii EU

21.09.2025, Autor: Josef Neštický

Dánsko se rozhodlo vzít byrokracii v Evropské unii za pačesy. S odhady administrativních nákladů dosahujících stovek miliard eur ročně a s ambiciózními plány na jejich snížení se Kodaň stává hlasem změny. Co to znamená pro české firmy a jaké jsou rizika tohoto boje?

EU plánuje další sankce proti Číně. Bude to Trumpovi stačit?

20.09.2025, Autor: Marek Hájek

Evropská unie se připravuje na další kolo sankcí proti Číně, zaměřených na firmy, které skrytě dodávají vojenské technologie Rusku. Současně na ni tlačí Donald Trump s požadavky na drakonická cla, která by mohla otřást globálním obchodem. 

EU odhalila plán, jak zasáhnout Izrael cly a sankcemi uprostřed války v Gaze

20.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie odhalila plán, jak tvrdě zasáhnout Izrael cly a sankcemi kvůli pokračující válce v Gaze. Navržená opatření, která zahrnují cla na 37 % izraelského exportu a sankce proti klíčovým politikům, však rozdělují členské státy. Jaké jsou šance na jejich schválení?

EU chce užší vztahy s Indií navzdory vazbám na Rusko

19.09.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie usiluje o užší vztahy s Indií, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa, a to i přes její pevné vazby na Rusko. V září jsou jednání o dohodě o volném obchodu v závěrečné fázi, zatímco geopolitické napětí s USA a otázky energetické bezpečnosti Indie zůstávají na stole. Jaké šance a rizika tento krok přináší nám v Česku?

Křetínského EPH láme rekordy: Zisk 51 miliard Kč díky slovenské akvizici

19.09.2025, Autor: red

Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského hlásí za první pololetí 2025 zisk 51,4 miliardy korun, což je skokový nárůst oproti loňsku. Klíčem k úspěchu se stala akvizice Slovenských elektráren, která posouvá EPH blíže k bezemisní budoucnosti. Co to znamená pro český a slovenský trh s energiemi?